1.

Ucho

2.

Ultrazvuk

3.

Infrazvuk

4.	Zvuky hudební a nehudební

5.	Práh slyšení

6.	Práh bolesti

"Zvuky rozdělujeme na hudební, které vydávají při hře hudební nástroje a nehudební jako je například práskot. Hudební zvuky nazýváme tóny. Zvuk ladičky vydává základní- harmonický ( sinusový) tón o frekvenci 440 Hz tzv. komorní a. Houslová struna, flétna, ale i ostatní hudební nástroje vydávají tóny složené ze základního tónu a několika vyšších tónů. Každý hudební nástroj má jinou barvu tónu.
Abychom slyšeli tón, musí trvat určitou dobu a jeho intenzita musí být větší než jistá minimální intenzita nazvaná práh slyšení. Práh slyšení se mění s výškou tónu. Ucho je nejcitlivější na tóny o frekvenci od 2 kHz do 4 kHz. Zvyšováním kmitočtu se citlivost zmenšuje.
Jestliže intenzitu zvuku postupně zesilujeme, dospějeme k určité maximální intenzitě, při níž přestává slyšení a v uchu vzniká pocit bolesti. Tuto maximální intenzitu nazýváme práh bolesti.
V praxi se místo veličiny intenzita zvuku, která má rozsah o 12 řádů větší, užívá relativní veličina hladina intenzity zvuku. Jednotkou je bel.
Při rýmě nebo při angíně může vniknout do středního ucha infekce trubicí, které spojuje ucho s nosohltanem. Může tak dojít k zánětu středního ucha.
Bubínek, který je při tom někdy potřeba propíchnout nebo sám praskne, se obvykle rychle zahojí.
Hluky velké intenzity mohou u člověka vyvolat poruchy sluchu a ústrojí rovnováhy i celého nervového systému.
Aerodynamický třesk je hlasitý dunivý zvuk, který slyšíme při přeletu letadla nadzvukovou rychlostí to je více než 300 m/s. Je způsoben rázovými vlnami, vznikajícími stlačováním vzduchu před letadlem.
Prolomení zvukové bariéry nastává, když letadlo překročí rychlost zvuku.
Na svůj sluch si musíme dávat pozor a musíme být obezřetní při jeho ochraně."

Práce obsahuje obrázky.