1.

Úvod

2.	Politika zaměstnanosti EU a srovnávaných zemí, teorie průzkumu pracovního trhu

2.1.	Politika zaměstnanosti EU

2.2.	Politika zaměstnanosti České republiky

2.3.	Politika zaměstnanosti Estonska

2.4.	Průzkum trhu práce, členění a struktura ukazatelů, zjišťované údaje

3.	Porovnávání a vyhodnocování statistických údajů

3.1.	Úvodní srovnání porovnávaných zemí

3.2.	Míra zaměstnanosti

3.3.	Zaměstnanost členěná dle sektorů

3.4.	Míra ekonomické aktivity

3.5.	Práce na zkrácené pracovní úvazky

3.6.	Osoby sebezaměstnané

3.7.	Produktivita a náklady práce

4.	Zhodnocení

"2.3. Politika zaměstnanosti Estonska
Estonsko se stejně jako Česká republika připojilo k EU v roce 2004. V devadesátých
letech minulého století prošel Estonský trh práce výraznými proměnami tak jak je
obvyklé u tranzitivních ekonomik (prudký pokles zaměstnanosti, růst převážně
strukturální nezaměstnanosti). Jedním z přetrvávajících problémů je neodpovídající
kvalifikace absolventů s požadavky trhu práce. Nicméně od roku 2000 dochází ke
zvratu a situace na trhu práce se postupně zlepšuje. V říjnu roku 2005, předkládá také
Estonsko svůj národní program reforem, který se mimo jiné, zaměřuje na problematické
oblasti na trhu práce a zaměstnanosti.

2.3.1 Národní program reforem Estonska pro r. 2005-2007
(Action plan for growth and jobs 2005 -2007) je dokument, který shrnuje hlavní cíle
vedoucí k růstu konkurenceschopnosti Estonska. Řeší oblasti makro i mikroekonomické
dále oblast trhu práce a zaměstnanosti. V této oblasti se zaměřuje především na
1. Zlepšení kvality pracovní síly
2. Zvýšení nabídky pracovní síly
3. Zvýšení flexibility na trhu práce a modernizace pracovních vztahů
Estonsko mělo v porovnání s ČR lepší „startovní“ pozici, protože již v r. 2005 plnilo
dva ze tří cílů vytyčených Lisabonskou strategií. Konkrétně se jednalo o míru
zaměstnanosti žen, která byla v r. 2005 na úrovni 62,1 % a o celkovou míru
zaměstnanosti starší populace (55 - 64 let), která činila 56,1 %. V tomto ohledu
předčilo Estonsko všechny ostatní, nové členské země EU a i řadu starších členů.

Hlavními kroky, které mají vést k
1. zlepšení kvality pracovní síly, jsou
• zvýšení pružnosti a efektivnosti vzdělávání s důrazem na odborné vzdělávání
ukazatele - zvýšení počtu středních odborných škol; zvýšení počtu absolventů
základních škol, kteří získají odborné vzdělání; zvýšení počtu absolventů
přírodovědných a technických oborů ve věku mezi 20 – 29 lety;
• zvýšení úrovně vzdělání4)
ukazatele - zvýšení počtu mladých lidí ve věku 20 – 24 let s dokončeným třetím
stupněm vzdělání z 83,3 % na 85 %; populace věku 30 – 34 let dosaženým
5 – 6 stupněm vzděláním na úrovní 28,6 %; dále snížení počtu
nedostudovaných osob na všech úrovních;
• zvýšení připravenosti mladých lidí ke vstupu na trh práce, prostřednictvím
efektivnější práce s mládeží
ukazatele - zapojení většího množství populace (ve věku 7 – 26 let) do programů práce
s mládeží; zvýšení počtu mladých lidí činných v mládežnických
institucích; zvýšení počtu institucí zabývajících se prací s mládeží;
• vývoj a zavádění rozšiřujících (doplňujících), rekvalifikačních kurzů, které
budou v souladu s potřebami celoživotního vzdělávání
ukazatele - zvýšení podílu dospělé populace ve věku 25 – 64 let na celoživotním
vzdělávání z 6,7 % na 10 %;
• vývoj odborného, profesního a vzdělávacího poradenství."

Práce obsahuje tabulky.
Práce je ve formátu Adobe Reader *.pdf.
Práce pro předmět Podniková ekonomie - Vysoká škola ekonomie a managementu, Studijní modul Makroekonomie a hospodářská politik.