“ - česká dramatická tvorba se u nás rozvíjí v ½ 19. st.
- u nás nemáme žádného ryzého dramatika

Václav Kliment Klicpera

- autor veseloher, kritizoval špatné lidské vlastnosti
Rohovín čtverrohý
Divotvorný klobouk
Hadrián z Římsu
Zlý jelen


Josef Kajetán Tyl
- tvůrce českého realistického dramatu, nejvýznamnější dramatik, ale i novinář a prozaik, měl velké problémy s cenzurou, Tyl se vždy ve své tvorbě snažil vyjadřovat k aktuálním společenským otázkám
- jeho dramatická tvorba je rozdělena na :

DRAMATICKÉ BÁCHORKY = POHÁDKY
- do života hlavních hrdinů zasahují nadpřirozené bytosti, typickým rysem Tylových pohádek je odchod hlavního hrdiny do světa za ideálem, ale když zjistí, že mu je doma nejlépa, vrátí se

Strakonický dudák – nejznámější pohádková hra, autor chrání domov (ČR), lásku mateřskou a mileneckou, věrnost, avšak kritizuje : příživnictví, bezohlednost, touhy po majetku, odrodilce,
dějové schéma – láska Dorotky a Švandy, jsou zde však překážky a to ve Švandově cestě do světa za penězi, kladné postavy : Dorotka – moudrá, obětavá, věrná, statečná,
Kordula – starostlivá, pečlivá máma, dobrosrdečná, pohádkové postavy : princezna Zulika, král Alenoros, princ Alamír
- záměr tohoto textu byl – oslava českého lidu, varování před odrodilectvím, před přílišnou touhou po penězích

Tvrdohlavá žena aneb zamilovaný školní mládenec – oslava milenecké lásky a obětavosti, kritika sobectví


HISTORICKÉ HRY
- náměty z české národní historie, nejde o historické hry v pravém slova smyslu odehrávají se v minulosti, ale autor se vyjadřuje k aktuálním společenským otázkám

Drahomíra a její synové aneb krvavé křtiny – odehrávají se v 10. st., ale ve skutečnosti autor vyslovuje touhu po národní svobodě

Jan Hus – najdeme prvky 19. st., historicky není pravdivá = nevěrohodná,
historická postava, ale vyslovuje požadavky a cíle národa v současnosti

Jan Žižka z Trocnova
Kutnohorští havíři

SPOLEČENSKÉ = ZE SOUČASNÉHO ŽIVOTA
- jejich cílem je poukázat na některé společenské problémy
Pražský flamendr

Paličova dcera – hra se zabývá mezilidskými vztahy a to hlavně v rodině, míněním společnosti (veřejnosti) ve vztahu k člověku, nalezneme zde sílu lásky a odpuštění, prvek idealizace

Fidlovačka – idealizace a prvky vlastenectví, poprvé v roce 1918 zde zazněla národní hymna Kde domov můj : melodie F. Škroupa, slova J. K. Tyl"