Obsah
1.1.1 | Úkol č. 1: Oxidace alkoholu
|
1.1.2 | Úkol č. 2: Lucasův test
|
1.1.3 | Úkol č. 3: Důkaz methanolu
|
1.1.4 | Úkol č. 4: Reakce fenolů s chloridem železitým
|
1.1.5 | Úkol č. 5: Kyselý charakter fenolu
|
1.1.6 | Úkol č. 6: Reakce s diazoniovými solemi
|
1.2.1 | Úkol: Stanovení fenolických látek v rostlinném materiálu (seno)
|
2.1 | KARBONYLOVÉ SLOUČENINY A SACHARIDY
|
2.1.1 | Úkol č. 1: Oxidace benzaldehydu vzdušným kyslíkem a roztokem KMnO4
|
2.1.2 | Úkol č. 2: Důkaz aldehydů Schiffovým činidlem
|
2.1.3 | Úkol č. 3: Redukční vlastnosti karbonylových sloučenin a sacharidů
|
2.2.1 | Úkol č. 1: Příprava kyseliny mravenčí z chloroformu
|
2.2.2 | Úkol č. 2: Rozklad kyseliny mravenčí kyselinou sírovou
|
2.2.3 | Úkol č. 3: Esterifikace kyseliny mravenčí ethanolem
|
2.2.4 | Úkol č. 4: Rozklad kyseliny šťavelové
|
2.2.5 | Úkol č. 5: Příprava kyseliny benzoové oxidací toluenu
|
2.2.6 | Úkol č. 6: Reakce kyseliny benzoové a salicylové s bromem a s chloridem železitým
|
2.2.7 | Úkol č. 7: Adice bromu na kyselinu olejovou
|
2.2.8 | Úkol č. 8: Reakce kyseliny olejové s manganistanem draselným
|
3.1.1 | Úkol: Stanovení redukujících sacharidů
|
3.2.1 | Úkol č. 1: Stanovení čísla kyselosti
|
3.2.2 | Úkol č. 2: Stanovení čísla zmýdelnění
|
3.2.3 | Úkol č. 3: Stanovení esterového čísla
|
3.2.4 | Úkol č. 4: Stanovení epihydrinaldehydu podle Kreise
|
4.1.1 | Úkol č. 1: Stanovení frakcí bílkovin obilného zrna pšenice
|
4.1.2 | Úkol č. 2: Refraktometrické stanovení obsahu bílkovin v krevním séru
|
5.1.1 | Úkol č. 1: Stanovení optimálního pH amylázy slin
|
5.1.2 | Úkol č. 2: Kolorimetrické stanovení aktivity aminotransferáz
|
6.1.1 | Úkol č. 1: Izolace, dělení a charakterizace karotenoidních pigmentů obsažených v mleté paprice
|
6.1.2 | Úkol č. 2: Stanovení obsahu vitamínu C v citronu |
Úryvek
"Úkol č. 2: Lucasův test
Princip: Test je založen na různé rychlosti tvorby alkylchloridů při reakci alkoholu s HCl. Terciární alkoholy dávají poměrně snadno chloridy. Sekundární alkoholy teprve za přítomnosti katalyzátoru (např. ZnCl2) a primární alkoholy za těchto podmínek nereagují. Tato reakce slouží k rozlišení různých typů alkoholů.
Chemikálie: primární, sekundární a terciární alkohol, Lucasovo činidlo (ZnCl2 v koncentrované HCl)
Rovnice reakce: (vznik terciárního chloridu)
CH3 CH3
ǀ ǀ
CH3 ─ C ─ OH + HCl → CH3 ─ C ─ Cl + H2O
ǀ ǀ
CH3 CH3
Závěr: Ve zkumavce s terciárním alkoholem vznikl na povrchu hladiny nerozpustný chlorid. U sekundárního alkoholu se směs zakalila a asi po 15 minutách se vyloučila vrstvička chloru. U primárního alkoholu zůstal roztok čirý, chlorid se nevytvořil.
Úkol č. 3: Důkaz methanolu
Princip: Stanovení methanolu se zakládá na jeho oxidaci na formaldehyd a poté na prokázání formaldehydu kyselinou fuchsinsiřičitou – Schiffovým činidlem. Oxid siřičitý ze Schiffova činidla se váže na formaldehyd, z činidla se poté uvolní barvivo fuchsin a vzniká červenofialové zbarvení.
Chemikálie: zkoušený alkohol (methanol v ethanolu), 3% roztok KMnO4 v 15% vodném roztoku H3PO4, 5% roztok kyseliny šťavelové ve zředěné kyselině sírové (1:1), Schiffovo činidlo
Závěr: Methanol byl ve vzorku přítomen, protože po přidání Schiffova činidla k bezbarvému roztoku se směs zbarvila červenofialově.
Úkol č. 4: Reakce fenolů s chloridem železitým
Princip: Chlorid železitý je slabé oxidovadlo. Fenoly se za přítomnosti FeCl3 oxidují na příslušné chinony. Výsledné zbarvení je složeno z barvy vzniklého chinonu a z barvy redukované formy oxidačního činidla.
Chemikálie: 5% roztok chloridu železitého - FeCl3, naftol (α a β), benzen-1,2-diol (pyrokatechol), benzen-1,3-diol (rezorcinol), benzen-1,4-diol (hydrochinon), benzen-1,2,3-triol (pyrogallol)
Rovnice reakce: (reakce benzen-1,4-diolu s FeCl3)
Závěr - tabulka zbarvení:
barva roztoku
α-naftol růžová
β-naftol světle žlutá
pyrokatechol tmavě zelená
rezorcinol černá
hydrochinon žlutá
pyrogallol hnědá
Úkol č. 5: Kyselý charakter fenolu
Princip: Fenol má kyselý charakter, proto po přidání báze uvolňuje proton H+ a vzniká příslušná sůl – fenolát sodný. Tato sůl se po přidání kyseliny chlorovodíkové chová jako báze a vzniká zpět fenol. Fenol tedy má amfoterní charakter – reaguje s kyselinami i bázemi.
Chemikálie: vodný roztok fenolu, 10% roztok NaOH, koncentrovaná kyselina chlorovodíková - HCl"
Poznámka
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 31882 |
---|
Autor: | - |
Typ školy: | VŠ |
Počet stran:* | 24 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Částečně |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ano |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2013 |
Počet stažení: | 161 |
Velikost souboru: | 367 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5a4d455740c0b.zip (367 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.