"1. Karel Hynek Mácha a český romantismus
- jde o 30. léta 19. století
- postupný nástup romantiky
- romantiku stále více láká to, co je vzdálené, nebo to, co neexistuje
- dokáže ale romantizovat i přítomnost
- stále se ale píše o časech historických, minulost zůstává zajímavá
- básníci i literáti narození po roce 1800 obrací svou pozornost radši k přítomnosti
- patří k nim: Mácha, Rubeš, Tyl, Sabina
- Mácha je nejvýznamnější
- přítomnost je tragická v tom, že ji každý den navždy ztrácíme
- přítomnost je to jediné skutečné v našem životě, jedinou ji můžeme verifikovat
- učíme se o iluzích, snech a představách = minulosti
- snaha zachytit literárně přítomný čas

2. Obrazy ze života mého
- Máchovi je v té době asi 22, je student
- vyšlo v Tylových Květech 1834
- nebyly přijaty s nadšením
- nelíbil se jim jazyk, Tylovi přišli obrazy nevlastenecké
- Tylův žebrák ve Fidlovačce je nejspíš protipólem Máchova žebráka
- kritizován za sociální zařazení hrdinů – v té době to bylo nepřijatelné a kontroverzní
- po kritice přestal Obrazy psát, v Květech už nic nepublikoval
- problém je, že prezentuje sám sebe („ze života mého“)
- je první, kdo se významně obrací k přítomnosti
- studoval práva, byl to vynikající student se samými jedničkami
- Rubeš například dostudoval až po mnoha letech, Mácha v nejkratším možném čase (na FF UK měl kurs bohemistiky, na PF UK těžební právo a účetnictví)
- Mácha byl ve studiích extrémně úspěšný
- psal si deníky, to nebylo běžné (mohly si je psát ženy a dívky, pro muže to ale bylo nedůstojné)
- má i cestovní deník, deník z podzimu 1835, který je velmi kontroverzní (je zajímavý, jsou zde šifrované pasáže, které rozluštil Jakub Arbes, samotný obsah důležitý není, zapisoval si i věci jako kolikrát denně byl na záchodě, nebo že po ránu onanoval)

3. Večer na Bezdězu
- přijato nepozitivně
- málo děje (ani u Tyla ale není silná dějová stránka)
- pokouší se nezaujmout čtenáře
- velká úvaha na začátku, poté krátká dějová zápletka
- kompozice působí neuměle (první pokus o kompoziční řešení)
- části k sobě příliš nepasují
- je na čtenáři, aby si hodně domýšlel
- první část je úvahová
o součást lidského života jako většího celku
o předpokládá údiv čtenáře, nebylo to ale šokující
o téma noci jako obsah života (rodíme se z růžových a modrých pěn před nocí)
o ztráta přítomnosti, upínání se ke snům
o čas jinošství, kdy život prožívá jako cizinec ve světě
o zdůraznění odcizení (základní pocit dospívání)
o jde o věk, kdy chceme
o ráno dospívá, rozbřesk realizuje sny, s polednem hyne
o až do romantiky noční život neexistoval, a to ani ve městech – hospody zavíraly brzy, neexistovalo žádné pouliční osvětlení, plesy byly velmi nákladné (v této době chodili spát brzy i lupiči a podobná spodina společnosti)
o noc objevují až romantici
o měli dost času vydat se do přírody a objevovat její krásu
o nikdo jejich počínání nechápe
o první, kdo objevuje krásu přírody z jiné perspektivy je mladý Jean Jacques Rousseau (18. století, velmi vzdělaný, citlivý, nepracuje s ostatními encyklopediky své doby, vnímá ženský svět, chce se u žen vyplakat, putuje pěšky po jižních zámcích a po Alpách, má odlišnou perspektivu, je od ostatních oddělen, protože vidí víc)
o romantické putování a jiná perspektiva je pro romantiky v Evropě typická
o noc je prostor fantazie, kde je vše možné (s tímto konceptem přichází německý romantický básník Novalis)
o na kopcích často stojí zříceniny – jsou půvabné, lepší než stojící hrady a zámky (ve Vítkovi Vítkoviči je například nedostavěný klášter, kde se každou noc schází ďáblové)
o obydlí ochraňuje, zříceniny znázorňují volnost, každý úlomek odkazuje k něčemu, co už není a musíme si to domyslet (v použití fantazie je naše svoboda)
o fragment je žánr, který se nově prosazuje
o snaha dát prostor čtenáři, nechat ho si domýšlet
- druhá část nese krátkou dějovou složku
o zajímavější než úvaha, která ničím neprovokuje
o žena, která má dítě, ale nevíme, jestli je jeho matka
o Hynek jde dolů z kopce, už je tma
o po levé straně jsou nově nabílené kapličky
o žena se celá bílá opírá o jednu kapličku, vedle ní je nůše, ve které leží tělíčko mrtvého dítěte ozdobené květinami a obrázky
o je to překvapivé, protože se takto s dětmi nezachází, pohřby se mají konat ve dne
o zvláštní dialog, kdy žena nese dítě nahoru, i když je hřbitov dole
o žena tvrdí, že mají nocleh nahoře, i když nahoře nikdo nebydlí
o dva cizinci se potkávají na vertikále
o setkávají se, přestože je každý z nich jakoby z jiného světa, které k sobě nepatří
o žena je vysoká bílá postava, kráčí volným krokem, má dutý hlas – vymyká se představě, jak by měla vypadat a jak by se měla chovat
o Hynek hledá hospodu, kde by si odpočinul
o vchází na místo, o kterém si myslí, že je hospoda, když ale otevře dveře, je na hřbitově
o zdá se, že předchozím setkáním se skutečnost proměnila (žena jde k noclehu, ale nahoře taky nikdo není)
o vrací se a nachází správné dveře
o ráno vychází vzhůru a hledá osobu, kterou potkal v noci, najde jen nový nízký hrob – žena tam šla pohřbít dítě, přestože se mimo hřbitov běžně zakopávají jen prostitutky a vrazi
o proč dítě pohřbívá samotné daleko od ostatních na vysokém kopci? (vzbuzuje to v nás fantazii)
o je to obraz ukazující, že kromě naší skutečnosti existuje i jiná"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ