"Americký zoopsycholog Thorndike formuloval zákon efektu, podle kterého je posilován ten postup, který přináší zvířeti uspokojení. Učinil tak na základě metody problémových boxů a studia učení metodou pokusu a omylu s náhodným úspěchem.
Moderní etologické výzkumy prokazují, že chování živočichů se může do určité míry měnit v závislosti na věku, podmínkách prostředí a fyziologickém stavu organismu, striktní dělení složitějších forem chování na vrozené a naučené je pouze umělé, často se vrozené a naučené chování objevují v různých kombinacích, u bezobratlých a nižších obratlovců převládá chování vrozené, u savců má velký význam chování naučené, které u člověka převažuje.
Rozeznávání barev bylo prokázáno u včely.
Samice psovitých šelem močí v podřepu.
Nejčastějším případem aktivní ochrany je útěk zvířete před predátorem. Spouštěcím podnětem pro takovou reakci je překročení útěkové vzdálenosti.
K charakteristickým projevům obranného chování je varování nebo hrozba.
Území, které je obhajováno, kde jedinec, pár nebo i větší skupiny žijí, vyvádějí potomstvo = teritorium.
Významnou úlohu v chemickém dorozumívání hrají těkavé sloučeniny = feromony.
Flémování je postoj a poloha hlavy samců některých savců, při níž analyzují pachové podněty říjné samice.
Kontaktní typ – mloci, pískomilové, prasata.
Distanční typ – vlaštovky, dravci, přežvýkavci, lidé.
Při vnitrodruhových soubojích, jejichž výsledkem je hierarchické uspořádání společnosti sociálně žijících zvířat dochází jen zřídka k poranění zvířete.
Projev hrozby, kdy dominantní jedinec jednak zastrašuje soka, jednak působí přitažlivě na samici = imponování.
Přeskokové chování vzniká tehdy, aktivují-li se současně dva protikladné funkční okruhy (útočný a únikový), vede k vykonávání činnosti nepřiměřené dané situaci (z útočného postoje naznačí příjem potravy), což má za následek zřejmě uvolnění napětí.
Projevy, které souvisejí s péči o tělo, zejména jeho povrch = komfortní chování.
Mládě racka stříbřitého žadoní o potravu tak, že klove do nápadné červené skvrny na spodní čelisti rodičů. Pokusy bylo zjištěno, že mláďata dávají přednost černobílé proužkované tyčince před červenou. Znamená to, že klíčovým podnětem pro vyvolání žebravých reakcí mláďat je výrazné kontrastní zbarvení."