1.

Úvod

2.

Život

3.

Dílo

3.1.	Román Moudrá krev (Wise Blood, 1952)

3.2.	Román Násilníci po něm sahají (The Violent Bear It Away, 1960)

3.3.

Povídky

3.3.1.

Řádní venkované (rozbor + ukázka)

3.4.	Český výbor Dobrého člověka těžko najdeš (Odeon 1988)

4.

Závěr

"Jak už vyplynulo z úvodních citací, katolička O´Connorová tvořila nikoli pro křesťany, nýbrž právě pro jejich odpůrce. Jan Zelenka píše o „originálním obraze morální krize moderního člověka, kterého autorka přísně soudí měřítky své katolické víry. … psala pro svět bez víry, ne pro katolíky, ale nemínila tomuto světu dělat žádné ústupky.“
Příběhy jsou opravdu drsné. Právě násilí a naturalistické zlo je prostředkem procitnutí pyšných hrdinů, teprve jeho prostřednictvím si tito lidé s hrůzou a zahanbením uvědomují pravdu o sobě. To jim však otevírá cestu k nápravě, k lítosti a k přijetí Boží milosti. Ostrý, černý ironický humor tvoří protiváhu zmíněné tragiky.
Flannery O´Connorová od začátku své tvorby vynikala úsporným jazykem, dokonalou znalostí místních dialektů a přirozeností mnohovrstevnatých metafor (jejichž pochopení však není pro porozumění příběhu nutné, vždyť podle autorky význam má nést jedině dílo jako celek a čtenář ho nemá hledat v dílčích obrazech). Používala tradiční vyprávěcí postupy bez experimentů.

Román Moudrá krev (Wise Blood, 1952) popisuje zoufalou a neúspěšnou snahu hlavního i dalších protagonistů oprostit se od víry v Ježíše, najít jiný přístup ke svému životu, což je paradoxně vždy dovede zpět ke Kristu. Hazel Motes se ve svých 22 letech vrací z války a ve snaze vymanit se proroctví svého dědečka, kazatele („Ježíš mu nikdy nedovolí zapomenout, že je vykoupen. Ježíš ho nakonec dostane!“) začne hlásat „nové náboženství“, prohlašuje Ježíše za lháře, rouhá se a smilní a z toho všeho je stále patrná jeho žízeň po Kristu vykupiteli. Na rozdíl od svého okolí stále jasně rozpoznává zlo, i když se své svědomí snaží umlčet. Nakonec, poté co je zlovolným policistou připraven o své poslední útočiště – starou fordku, je jeho zatvrzelost zlomena a přijímá své vykoupení v Kristu.
Název knihy odkazuje na často jasnější vidění světa lidmi duševně nemocnými než těmi „normálními“. Je zde popisován svět vzdálený Bohu, bez lásky a smysluplné komunikace mezi lidmi. Proti přítomnému zlu nikdo nebojuje, protože ho lidé nerozpoznají. Postavy románu jsou groteskními karikaturami absurdní víry v sebe sama, domněnky, že člověk si může být sám sobě spasitelem. Výsledkem je typický brutální ironický humor.
O´Connorová odmítala ke svým dílům přidávat vlastní komentáře. Několikrát to však přeci jen, aby se postavila některým výkladům, udělala. V úvodní poznámce k románu Moudrá krev píše: „Tu knihu jsem psala s vervou a měla by se pokud možno tak i číst. Je to komický román o křesťanovi proti své vůli, a tudíž román velice vážný, neboť všechny komické romány, které za něco stojí, musí být o otázkách života a smrti … Že víra v Krista je pro někoho otázkou života a smrti, je kamenem úrazu pro čtenáře, kteří by ji raději považovali za otázku nepříliš závažnou. "

Tato práce obsahuje fotografii.