"Film Kun Dun byl natočen na motivy autobiografie Jeho svatosti 14. dalajlamy v roce 1998. Byl věnován matce 14. dalajlamy. Je to celek zaměřený na život 14. dalajlamy od jeho objevení až do nuceného odchodu do Indie. Je tu také vysvětlen význam slova dalajlama, což znamená oceán moudrosti. Dalajlama je také chápán jako pozemské ztělesnění budhy soucitu.
Čtyři roky po smrti 13. dalajlamy, tedy roku 1937, přijel do vzdálené provincie Tibetu mnich, který měl za úkol objevit nového 14. dalajlamu. Družina se zastavila v jedné vesnici a odpočinuli si v domě, ve kterém se před třemi lety narodil malý chlapec. Jmenoval se Lhamo, což znamená ochránce. Lhamo se narodil jedné bouřlivé noci. Po jeho narození se velice ulevilo jeho otci, který byl do té doby velmi nemocný. Matka Lhamovi často vyprávěla jak se narodil. Po narození vůbec nebrečel a také té noci přilétl párek vran, jako při narození 13. dalajlamy. Hned jak mnich vešel do domu všiml si malého chlapce, který se schovával v rohu místnosti. Po jídle si spolu hráli a Lhamovi se líbily mnichovi korále. Řekl, že jsou jeho. To mnicha udivilo. Když družina odjížděla, Lhamo velmi plakal. Vrátili se jednou v noci. Matka šla Lhama vzbudit a dovedla ho do místnosti, kde na stole byly věci 13. dalajlamy. Ke každé věci tam byla věc jí velice podobná a mnohem honosnější. Lhamo měl určit, které věci patří jemu. Lhamo vybral všechny věci správně. V tu chvíli se mu celá družina poklonila, protože bylo jasné, že našli 14. dalajlamu, který byl převtělením 13. dalajlamy. Otci Lhama se to příliš nelíbilo. Po další dva roky Lhamu připravovali na odjezd do Lhasy a tak i na jeho celoživotní poslání. Lhamo měl dva starší bratry. Roku 1939 odjel s bratrem do Lhasy. Byl doprovázen velkou družinou a všichni ho oslovovali již jen Kun Dun. Nejprve se setkal s regentem, který ho vlastně objevil. Regent mu vyprávěl příběh o malém chlapci. Jednou byla napadena jedna rodina. Byli nuceni utéci, ale svého malého synka ukryli v domě. Když se do svého domu vrátili, našli svého syna, o kterého se starali dvě vrány. Ten byl prvním stělesněním budhy soucitu. Když Kun Dun přijížděl do Lhasy, hlavního města Tibetu, všichni ho srdečně vítali a klaněli se mu. Kun Dun se musel stále učit a v tom mu pomáhal jeho bratr. Zanedlouho byl regent, kterého měl Kun Dun rád, nucen opustit Lhasu, protože byl obviněn z nesprávného chování ve svém postavení. Kun Dun tedy musel jmenovat nového regenta."