1.	Ústní lidová slovesnost, její znaky a formy od nejstaršího období

1.1.	Vznik lidové slovesnosti

1.2.	Znaky lidové slovesnosti

1.3.	Sběratelé lidové slovesnosti

2.	Žánry ústní lidové slovesnosti

2.1.	Lyrika (přísloví, pořekadla, pranostiky, říkadla)

2.2.	Epika (mýtus, báje, pověst, pohádka, moderní pohádka)

2.3.

Drama

3.	Lidová slovesnost v období baroka (temna)

3.1.	Lidová slovesnost

3.2.	Pololidová slovesnost

3.2.1.

Drama (interludium, selské otčenáše, kramářské a jarmareční písně)

4.	Sbližování poezie s lidovou slovesností v Ohlasech F. L. Čelakovského

5.	Vztah romantiků k lidové slovesnosti

5.1.	Karel Jaromír Erben

5.2.	Božena Němcová

6.	Vztah moderních autorů k lidové slovesnosti

"Vztah romantiků k lidové slovesnosti
 romantici věřili v to, že lidová slovesnost odráží duši národa
 lidová slovesnost byla pro romantiky důležitá
 lidová slovesnost nebyla ničím ovlivněna, byla nezkažená, byla projevem venkovského prostého člověka, měli obdiv k lidové slovesnosti
 toto se u nás moc neprojevilo, romantismus se v českých zemích rozvíjel v rámci NO (jeden z mála českých romantiků – Mácha psal jinak)
 výrazný obdiv k lidové slovesnosti se projevil v německé literatuře

Karel Jaromír Erben
- sběratel lidové slovesnosti – sbíral, upravoval
Písně národní v Čechách
Prostonárodní české písně a říkadla – rozšířené Písně národní v Čechách; nezahrnul sem písně, které vzdorují proti feudálnímu útisku
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečí původních
(pohádky: České pohádky, Jabloňová pana, O ptáku Ohniváku, Tři zlaté vlasy děda Vševěda)
- Kytice – inspirována lidovými pověstmi, bájemi, baladami

Božena Němcová
- zpracovávala české a slovenské lidové pohádky
Národní báchorky a pověsti – opírají se o slovesnost
Slovenské pohádky
(pohádky: Sedmero krkavců, Princ Bajaja, Sůl nad zlato, Hrnečku vař, Chytrá Horákyně)"

Psáno heslovitě.