Seminarky.cz > Životopisy > > > Marie Currie Skłodowská - životopis

Marie Currie Skłodowská - životopis


Kategorie: Přírodovědné a technické obory

Typ práce: Životopisy

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce je krátkým představením života a objevů neopomenutelné průkopnice chemie a fyziky polského původu, Marie Currie Sklodowské.

Obsah

1.
Úvod
2.
Dětství
3.
Vrchol vědecké kariéry
4.
Závěr života

Úryvek

" Když se po roce za Pierra Curieho provdala, jejich manželství se stalo symbolem harmonie a vědecké spolupráce. Manželé se zajímali především o nejnovější objevy týkající se vyzařování některých prvků. Marie zjistila, že vedle uranu podobné záření vydávají i sloučeniny thoria. Jako první nazvala toto záření radioaktivitou.
V uranové rudě, tzv. Který nechala dovézt až z českého Jáchymova, roku 1898 objevila s manželem nový radioaktivní prvek, čímž mimo jiné potvrdila i Mendělejův předpoklad z roku 1860. Prvek, který byl třistakrát radioaktivnější než uran, nazvala k poctě své vlasti polonium (Po). Téhož roku objevili manželé Curieovi další prvek, který pojmenovali zcela jednoduše radium (Ra) podle latinského slova radius - paprsek. Další čtyři roky pracovali na izolování těchto prvků, takže r. 1902 mohli nejen prokázat jejich skutečnou existenci, ale zjistit i jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Rok nato jim byla společně udělena Nobelova cena za fyziku za zkoumání radiačních jevů. Marie Curieová se stala první ženou, která Nobelovu cenu získala. Roku 1904 se Pierre stal profesorem fyziky na Sorbonně a rok nato byl přijat do francouzské Akademie. Marii coby ženě zůstala tato pocta odepřena. Manželé se dále věnovali účinkům radioaktivního záření na živé organismy, čímž položili, základ léčby nádorových onemocnění. Ponurý dubnový den roku 1906 byl pro Curieovou nejtragičtějším dnem jejího života. Její manžel v zamyšlení a roztržitosti vešel nerozvážně do silnice, kde byl stržen projíždějícím povozem, a na místě zemřel. Ztrátu milovaného nedokázal nahradit ani ten největší triumf – Curieová se totiž stala první ženou, která získala profesuru na uznávané pařížské Sorbonně. Aby zapomněla na bolestnou ztrátu, vrhá se do horečné práce, ale nezapomíná. Důkazem jsou její deníkové záznamy vždy adresované Pierrovi:“Pracuji každý den v laboratoři, nic víc nemohu dělat. Je mi tam lépe než kde jinde. Nechápu, že by mi něco mohlo udělat osobně radost, jen snad vědecká práce. A ani to ne, neboť kdybych měla úspěch, nemohla bych snést, že ty o tom nevíš.“
V r. 1910 izolovala spolu se svým asistentem A. Debiernem radium v kovové formě, které předala mezinárodní komisi jako vzor pro měření radioaktivity. O rok později se stala nevídaná věc – získala jako první vědec Nobelovu cenu podruhé, tentokrát za chemii, právě za objev polonia a radie. Od r. 1914 řídila Radiologický ústav v Paříži, kde pracovala především na zdokonalování metod měření radioaktivity a ve svém týmu vychovala řadu významných vědců v oboru radiochemie. Dožila se i triumfálního objevu umělé radioaktivity, který se podařil její dceři Ireně Joliot-Curieové a jejímu manželovi Jeanu Frédérikovi Joliot-Curieovi."

Poznámka

Práce obsahuje fotografii.

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: zivx0037.zip (34 kB)
Nezabalený formát:
Marie_Currie_Sklodowska.doc (59 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse