1.	Mužský pohlavní systém

1.1

Testis

1.2	Tubuli seminiferi

1.3	Sertoliho buňky

1.4	Spermiogeneze

1.5	Intersticiální tkáň varlete

1.6	Intratestikulární pohlavní vývody

1.7	Exkreční pohlavní vývody

1.8	Přídatné pohlavní žlázy

2.	Ženský pohlavní systém

2.1

Ovárium

2.2

Ovulace

2.3	Žluté tělísko/corpus luteum/

2.4	Vejcovod/tuba uterina/

2.5	Děloha/uterus/

2.6	Menstruační cyklus

2.7	Pochva/vagina/

2.8	Implantace a placenta

2.9	Endokrinní vztahy

“Reprodukční systém ženy se skládá ze dvou ovárií, dvou vejcovodů, dělohy, pochvy a zevních genitálií. V období mezi menarche a menopauzou dochází v tomto systému k cyklickým změnám struktury i funkční aktivity, které jsou řízeny neurohumorálními mechanismy.

Ovárium
Ovárium je útvar tvaru švestky rozm. cca 3x1,5x1 cm. Povrch ovária je kryt jednovrstevným kubickým zárodečným epitelem nasedajícím na basální membránu. Pod ním je zahuštěné vazivo tunica albuginea, které propůjčuje ováriu bělavou barvu. Ovárium se skládá se z kůry /cortex ovarii/ a dřeně /medulla ovarii/, hranice mezi oběma částmi je nezřetelná. V kůře ovaria se nacházejí ovariální folikuly v různém stupni vývoje. Celkové množství folikulů v obou ováriích mladé dospělé ženy činí asi 400 000, avšak většina z nich zanikne atrezií v průběhu reprodukční fáze života. Tato regrese folikulů začíná již před narozením a pokračuje po celé reprodukční období . Atrezie může postihnout folikul kteréhokoli typu, od primordiálních až po folikuly téměř zralé. Vzhledem k tomu, že během jednoho menstruačního cyklu /o průměrném trvání 28 dní/se v ováriích uvolňuje pouze jedno vejce a reprodukční období ženy trvá okolo 30-40 let, je vcelku uvolněno jen asi 450 vajec. Všechny ostatní folikuly se svými oocyty nedozrají, stávají se atretickými a degenerují.
A. Primordiální folikuly-jsou nejpočetnější v období před narozením. Skládají se z vaječné buňky-oocytu, obklopené jednou vrstvou plochých epitelových buněk folikulárních. Oocyt primordiálního folikulu je sférická buňka, její mírně excentricky umístěné jádro je mohutné a obsahuje i velký nukleolus. Folikulární buňky jsou mezi sebou propojeny desmozomy a leží na basální lamině, která tvoří hranici mezi avaskulárním folikulem a přilehlým stromatem, bohatým na kapiláry.

B. Rostoucí folikuly-růst folikulu se týká především folikulárních buněk , avšak roste i oocyt a stroma, které folikul obklopuje. Folikulární buňky se mitoticky dělí a vytvářejí mnohovrstevný epitel membrana granulosa. Oocyt obklopuje tlustý obal zona pellucida , složený přinejmenším ze tří různých glykoproteinů. Předpokládá se, že k jeho vzniku přispívá jak sám oocyt, tak i folikulární buňky. Zatímco se v samotném folikulu odehrávají popsané změny, stroma v jeho okolí se diferencuje v theca folliculi, ve které lze dále rozlišit bohatě vaskularizovanou theca folliculi interna a zevně od ní zahuštěné vazivo tzv. theca folliculi externa. Mezi vrstvou folikulárních buněk, membrána granulosa a theca folliculi interna je tlustá basální membrána , zvané sklovitá blanka Slavjanského. Hranice mezi oběma vrstvami theky je nezřetelná, stejně tak jako rozhraní mezi theca externa a ovariálním stromatem. Tak jak folikul roste zvětšováním velikosti i počtu elementů membrána granulosa, mezi buňkami se postupně hromadí tekutina , zvaná liquor folliculi, která se na preparátech jeví jako růžově zbarvená , jemně zrnitá substance. Dutinky, které tuto tekutinu obsahují posléze splývají a vytvářejí prostor zvaný antrum folliculi. Buňky membrána granulosa jsou hojnější v určitém místě stěny folikulu a vytvářejí zde malý pahrbek-cumulus oophorus, který prominuje do nitra antrum folliculi a obsahuje oocyt.

C.Zralé folikuly-zralý/Graafův/folikul měří v průměru cca 2,5 cm a můžeme jej spatřit jako průsvitný měchýřek , vyklenující se nad povrch ovária. Dutina folikulu se díky přibývání tekutiny zvětšuje a ooocyt je spojen se stěnou folikulu stopkou z folikulárních buněk. Vzhledem k tomu, že buněk granulózy nepřibývá v souladu s hromaděním tekutiny, membrana granulosa se ztenčuje. Elementy membrana granulosa, které jsou umístěny v prvé vrstvě obklopující oocyt a jsou proto v těsném kontaktu se zona pellucida, se prodlužují a vytvářejí corona radiata, která doprovází vajíčko i poté co opustí ovárium. Corona radiata je přítomna ještě při oplození oocytu spermií a přetrvává i po část transportu vejce vejcovodem."