1.	Vztah k práci

2.	Vztah k penězům

3.	Vnímání času

4.	Sociální síť

5.	Statut a sociální role

6.	Zdravotní stav

7.	Pohled na statut nezaměstnaného

8.	Státní politika zaměstnanosti

9.	Podpora zaměstnanosti

"Byla prokázána závislost mezi nezaměstnaností a zhoršením zdravotního stavu, a to jak fyzického, tak psychického. Závažným průvodním jevem nezaměstnanosti je ztráta sebeúcty a podlomené sebevědomí. K tomuto jevu dochází nezávisle na tom, jestli si nezaměstnaný způsobil svou situaci sám nebo ne. Na nezaměstnanosti může mít podíl řada faktorů, které nemohl dotyčný ovlivnit. Patří mezi ně například úzká specializace, věk, ekonomické okolnosti, lokalita, kde dotyčný bydlí ap. Obecně se dá říci , že vzdělanější, činorodější a flexibilnější lidé mají s nezaměstnaností menší problémy než lidé opačných vlastností. Důvodem psychických problémů je vyšší úroveň napětí a negativních pocitů a nižší úroveň štěstí a životního uspokojení této skupiny obyvatel. Tato psychická deprivace je vysvětlována náhlým poklesem životní úrovně a chudobou. I když ne všichni po ztrátě zaměstnání upadnou do chudoby, pro všechny je nezaměstnanost důvodem k obavám a starostem. Na psychickou rovnováhu a zdraví nezaměstnaného člověka působí také změna společenského chování a omezení sociálních kontaktů. Další příčinou psychických problémů je také malý prostor pro rozhodování. Nezaměstnaný má sice mnoho volného času, ale pro nedostatek finančních prostředků nemůže ve svém životě téměř nic změnit. Nemá také dostatek příležitostí k rozvíjení svých dovedností a získávání nových poznatků. Tito lidé mohou trpět pocitem strachu z budoucnosti. Nezaměstnaný člověk ztrácí cenu ve vlastních očích a vnímá také tuto ztrátu v očích ostatních. Má pocit podřadnosti a ztrácí sebedůvěru. Nezaměstnaní jsou oproti zaměstnaným úzkostnější, vyskytuje se mezi nimi více depresí, mají snížené sebevědomí a trpí poruchou spánku. Je ovšem třeba říci, že psychické potíže způsobené nezaměstnaností, nemusí vést k psychické poruše. Psychická porucha nastává spíše u jedinců, které k tomu mají osobní předpoklady. Kauzální řetězec také může být opačný a psychická porucha není důsledkem, ale příčinou nezaměstnanosti.

V minulosti nezaměstnaní mohli trpět podvýživou, nevyváženou stravou a nemocemi s tímto spojenými. Dnešní nezaměstnaní netrpí hladem, protože stát jim dává alespoň životní minimum. V současné době tedy nezaměstnaní netrpí nemocemi způsobenými hladem, ale trpí nemocemi, které pramení ze stresu. K tomuto stresu se také často přidávají doprovodné faktory jako jsou kouření, alkohol a drogy. To vede k poruchám imunitního a kardiovaskulárního systému člověka."