přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
Kategorie: Filozofie
Typ práce: Seminárky/referáty
Škola: nezadáno/škola není v seznamu
Charakteristika: Co vlastně dobro? Je to fronésis či hédoné? Rozumnost či slast? Nebo ještě něco jiného? Aristippos hlásal, že slast. Platón vede svého Sókrata jako zastánce fronésis v dialogu proti zastánci hédoné Filébovi. Jenže podle znalce a hermeneutika H.-G. Gadamera je to ještě něco třetího. To jsou základní otázky, na něž podává tato seminární práce odpověď.
Obsah:
1. Úvod
2. Dobro
3. Řecko
4. Fibélos
5. Závěr
Úryvek z práce:
"Filébos
V tomto díle si Platón pravděpodobně položil otázku: „Co je dobro pro člověka?“. Dialog je vedený Sókratem a Filébem. Skutečný rozhovor, jak naznačuje začátek dialogu, začal mnohem dříve, a mladý hoch Filébos je jaksi unaven, a tak jeho part, hlavního oponenta Sókrata, přejímá Prótarchos. V dialogu je naznačeno, že rozhovoru naslouchá více lidí, ( u Sókrata i Platóna se můžeme domnívat že mladých chlapců) ale do rozhovoru se nezapojí. K dialogu. Na samém začátku Platónův Sókratés zkráceně vkládá své myšlenky, které pravděpodobně předtím vyměňoval s Filébem, a mění se jeho protivník. Na místo Filéba, nastupuje Prótarchos, který bere myšlenky a přesvědčení za své. To, že radost, slast, rozkoš a podobně je dobro pro člověka. Proti tomu se staví Sókratés, který vidí nejvyšší dobro v rozumové činnosti, ve správném mínění a v pravdivých úsudcích. Tento spor chtějí rozhodnout pomocí něčeho třetího, co se má vyjevit v hovoru, a toto třetí se má přiklonit k jednomu či druhému. Je zde ale problém s překladem řeckých termínů. Zatím co v originále píše Platón o Hédoné, v překladech se objevuje a já též používám slovo slast. Přesněji vystihnout lze jen nehovorovým slovy, či několika slovy naráz. Jako třeba libost, příjemnost, rozkoš. K tomu můžu doložit ještě jeden překlad. F. Nietzsche do němčiny přeložil slovo hédoné jako radost či rozkoš a vyložil jej jako formu eudaimonismu, kdy za nejvyšší statek platí soukromé štěstí. Další problém nastane u slova fronésis. Je to slovo, které ve svém výkladu opozituje slovu hédoné. Můžeme jej tedy vyložit jako rozumovou činnost, myšlení. V dialogu se toto slovo kryje také s termínem nús, tedy rozum(nejspíše správný, či spíše doslovný překlad). Složili bychom tyto dva termíny, dostaneme „myšlení a rozum“. Po této jazykové části, již můžeme na dialog pohlížet nejen jako na určení dobra, ale i jako na spor hédoniků a „fronésistů“. Jako neústupný hédonik zde vystupuje Filébos...."
| Další práce od tohoto autora | ||
|---|---|---|
| 1. | Platónovo pojetí dobra | 490x |
| 2. | Martin Heidegger a jeho Nic | 309x |
| 3. | O původu idejí Davida Huma | 271x |
| 4. | Vznik KSČM | 257x |
| 5. | Aristotelés: Etika Níkomachova - interpretace 8. knihy | 238x |
| 6. | Platónův názor na rétoriku a rapsódy | 152x |
| 7. | Totalitarismus v demokracii - Československo po roce 1948 | 144x |
| 8. | Sociologie venkova a zemědělství v letech 1989 – 1995 v českých zemích | 144x |
| 9. | Problém dějinnosti v hermeneutice | 128x |
| 10. | Globální ekologie v politice Ala Gora | 118x |
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.
