1.

Měření

1.1.	Základní principy měření

2.	Typy měřicích stupnic

2.1.	Nominální měření

2.2.	Ordinální (pořadové) měření

2.3.	Intervalové měření

2.4.	Poměrové měření

3.	Statistika

3.1.	Statistika deskriptivní a induktivní

"Intervalové měření:
Umožňuje přiřazovat objektům a jevům čísla tak, že vyjadřují, jak velké rozdíly mezi nimi jsou. Mezi jednotlivými čísly je stejná vzdálenost ( viz například měření teploty ve stupních Celsia). Toto měření však nemá přirozený nulový bod, nulu stanovujeme pouze dohodou. Příkladem tohoto měření je např. měření úrovně znalosti žáků, měření inteligence a schopnosti objektů.

Poměrové měření:
Umožňuje vyjádřit množství vlastnosti, kterou měří, např. věk respondenta, jeho výška, hmotnost. Na rozdíl od intervalového měření má poměrové měření přirozenou nulu. Se získanými daty je tedy možné provádět rozmanité číselné operace. Z hlediska charakteru tohoto měření jej využíváme v pedagogickém výzkumu jen zřídka.

Měření intervalová a poměrová bývají označována souhrnným termínem metrická měření.
Výsledkem měření jsou data- nominální, pořadová a metrická.

Statistika:
- věda, která se zabývá metodami sběru, zpracování a vyhodnocování statistických dat
- statistická data získáváme zkoumáním tzv. hromadných jevů (jevů, které se vyskytují ne jednotlivě, ale ve velkém počtu případů).
- statistika se dělí na 1) statistiku deskriptivní ( popisnou) a na 2) statistiku induktivní.
Ad 1) Úkolem deskriptivní statistiky je shromažďovat statistická data, analyzovat je a podávat o nich co nejvýstižnější souhrnné charakteristiky
Ad 2) Předmětem induktivní statistiky jsou metody statistické indukce- u statistické indukce se jedná o druh usuzování, při kterém se vychází z informací získaných zkoumáním vzorku. Závěry z tohoto zkoumání jsou potom vztahovány na celou populaci, tj. na celý soubor, ze kterého by vzorek vybrán."

Práce má zčásti heslovitý charakter. V textu se objevují překlepy.