“vědy o literatuře:
1) literární teorie- zkoumá podstatu literatury, obecné zákonitosti vzniku díla, strukturu děl, literární žánry, umělecké prostředky ( nejstarším dílem je Aristotelova Poetika- stanovila např. principy tragédie)
2) literární historie- zabývá se vývojem literatury, literárních směrů, hnutí, národních literatur, význam děl, tvorbu jednotlivých autorů, součástí je komparistika= srovnávací literární věda
3) literární kritika- hodnotí, vykládá, rozebírá umělecká díla z hlediska subjektivního ( kritik musí dílo umělecky prožít) i objektivního ( odborně zdůvodnit dílo a jeho funkci), zkoumá téma, kompozici, jazykovou výstavbu
- počátky kritiky: Aristoteles: Peotika- umění chápe jako tvůrčí napodobení skutečnosti
- moderní kritika vzniká v romantismu
- u nás vznik v době NO- př. kritika rukopisů
- kritika Máchova Máje: většinou nepochopen, odsoudili: Tomíček, Tyl, obhájci: Sabina
- Borovský- odmítavá kritika Tylova Posledního Čecha- odmítal sentimentalismus
- Kapitola o kritice- vydáno v časopise Česká včela, stanovil zásady kritiky: musí být zdůvodněna, může být kladná i záporná, kritik nemusí být spisovatelem, komentování špatné situace pro možnost rozvoje kritiky
- F.X. Šalda- Kapitola o kritice- nové pojetí kritiky, kritika samostatným útvarem, který je rovnocenný k umělecké literatuře, snaha o zvědečtění kritiky

Literární druhy – zkoumá je literární teorie ( konkrétně disciplína genologie)
= literární celek se společnými obsahovými i formálními rysy
- 3 základní druhy.
1) epika- o skutečnosti vypravuje, založena na dějovosti, rozvíjí příběh s vypravěčem a postavami, odehrává se v určitém prostředí, čase, typická hlavně pro prózu
2) lyrika- zachycuje skutečnost v jedinečném, neopakovatelném okamžiku, zobrazuje nitro mluvčího,stav, spíše nemá děj, vyjadřuje jeho dojmy, pocity, nálady, úvahy, typická pro poezii, bývá psána ve verších, jazyk ozvláštňují obrazové prostředky ( figury, tropy)
- formy: milostná, přírodní, společenská, reflexivní
3) drama- má děj, příběh se předvádí na jevišti, děj je tvořen přímými promluvami postav, postavy vstupují do konfliktů, základními žánry: komedie, tragédie
literární žánry= literární útvary, které se realizují v jednotlivých literárních druzích
= skupina děl se společnými znaky- formou, kompozicí )př. román, óda, tragédie)"