1.

Úvod

2.	Sámova říše

3.	Velkomoravská říše

4.	Cyril a Metoděj

5.	Zánik Velkomoravské říše a její význam

"Od 6. století začali přitahovat pozornost vzdělanců v západní Evropě i byzantské říši slovanské kmeny, původně osídlené za Karpaty, v oblastech nynější západní Ukrajiny a východního Polska. Zřejmě v důsledku rychlého růstu počtu obyvatel i vnějších tlaků se Slované v 6. až 7. století zapojili do stěhování národů a v několika proudech se vydali západním, jižním i východním směrem. Východní Slované pronikli do středního Ruska, jižní Slované se usadili na Balkánském poloostrově a západní Slované obsadili široký prostor od Baltského moře na severu až k Alpám na jihu.

Sámova říše
V průběhu 6. století nahradili Slované v české kotlině a moravských úvalech germánské obyvatelstvo, jež buď odešlo, nebo se Slovany splynulo. Ve střední Evropě se však Slované brzy střetli se zájmy Tatarů. Původně turkotatarských kočovníků, kteří vytvořili vojensky silnou říši v nížinách a stepích kolem Dunaje. Jejich hlavní tábor, zvaný podle kruhového tvaru hrynk, ležel na soutoku Tisy a Dunaje.
Předpokládá se, že právě na obranu proti Avarům vznikl kolem roku 623 první slovanský státní útvar. Říká se mu Sámova říše podle franckého kupce Sáma, který se stal jeho náčelníkem. Nebyl to ještě stát ve vlastním slova smyslu, ale spíše jakýsi kmenový svaz. Pod Sámovým vedením odrazili Slované roku 631 v bitvě u Vogastisburgu vojsko franckého krále Dagoberta I. Po smrti mocného vládce, někdy kolem roku 658, se Sámova říše rozpadla.

Velkomoravská říše
Snahy získat pro křesťanskou víru náčelníky v Čechách dlouho zůstávaly bez větší odezvy. Úspěšnější bylo působení misionářů, kteří ke své činnosti museli dobře ovládat slovanský jazyk, na Moravě a na Slovensku. Někdy kolem roku 830 založil slovanský kníže Pribina křesťanský kostel v Nitře, ale ještě starší kostelíky vznikly na jižní Moravě, kde místní náčelníci, zvaní knížata, spolu se svými rodinami a vojenskými družinami opustili pohanské bohy. Tento čin změnil jejich mezinárodní postavení, poněvadž vyspělejší a mocnější západoevropský svět v nich přestal vidět pohany a mohl s nimi začít spolupracovat. Podpora křesťanské církve jim také umožnila rozšiřovat území na úkor sousedních pohanských náčelníků.
Ale i mezi křesťanskými knížaty na jihu Moravy a na západním Slovensku propukl zápas o převahu. Kolem roku 830 z něho vyšel vítězně moravský kníže Mojmír I., zakladatel rodu Mojmírovců a státního útvaru označovaného jako Velkomoravská říše. V rozšiřování území pokračoval kníže Rastislav, který se dostal do sporu s východofranckou říší. Odmítl odvádět východofranckému králi každoroční poplatek."

Práce kompilačního charakteru. Čerpáno ze zdroje: http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/metodickematerialyvyukoveprogramy/vyukovematerialyzdejepisu/21315.aspx.