Problém dějinnosti v hermeneutice
Kategorie: Filozofie
Typ práce: Seminárky/referáty
Škola: nezadáno/škola není v seznamu
Charakteristika: Hermeneutická filosofie jako nauka o čtení textů, a rozbor jejího pohledu na problém dějinnosti. Práce obsahuje informace o životě H.-G. Gadamera, o interpretacích, lidské existenci v časovém omezení, o společném vnímání a historismu. Autor se snaží o pohled na dějinnost v hermeneutiské filosofii nastolením otázky, zdali jsme v prožívání individua, nebo jestli něco, co prožije někdo druhý, nás může ovlivnit v našem žití.
Obsah
2. | Hans Georg Gadamer (1900-2002)
|
5. | Lidská existence a čas
|
Použitá literatura
Úryvek
"Společné vnímání
Rozeberme tedy nejprve společné vnímání. Každá daná společnost vykazuje pro ní typické znaky. Tyto znaky poté přejímá i jedinec, jakožto zástupce této společnosti. A jako jej určují jako determinant tak tento jedinec také formuje svoji společnost. Takovýchto společností je na světě velké množství. Každá takováto společnost vykazuje jiné znaky. A z toho vyplívá, že i vnímání světa je v každé společnosti jiné. I přes to však svět vnímáme komplexně. Jaký je tedy důvod společného vnímání světa? Můžeme říci, že každá společnost (a můžeme říci homogenní, mající zástupce s víceméně shodnými názory) má na svět a vyskytující se jevy stejný názor. A stejný názor, nebo snad podobný má i na samotné dějinné vědomí. Tedy vnímání a dějinné vědomí je u člověka těsně spjato se společností, ze které pochází. Na druhou stranu ale každá společnost se skládá z jednotlivých částí. Ze zástupců lidí, jedinců. A z toho tedy vyplívá, že názory společnosti jsou dány názory členů společnosti. Proto se vlastně společnost vyznačuje stejnými názory, které vyznávají její jednotliví zástupci. Dějinné vědomí však musíme chápat vcelku a komplexně. Dle Grondina bychom měli jednotlivé části vnímat jen v souvislosti s celkem, do něhož se včleňuje. Je to dost jasně formulované stanovisko, jenomže jej Grondin uplatňuje pro celé hermeneutické pravidlo, totiž že v hermeneutice, v rozumění, jde o nějaký kruhový vztah mezi celkem a jeho částmi. Chceme li pochopit celek, musíme jej vyčíst ze souvztažnosti jeho jednotlivých částí, ale zase jen ve světle celku, jednotlivé části dostávají své objasnění. Aneb: „Ačkoli představa kruhu vyvolává představu nežádoucí „falacy“, má v podstatě logický základ: je požadavkem koherence, abychom jednotlivé pojímali jen v souvislosti s celkem.“ 3"
Poznámka
Dobře vypracovaná práce, doplněná o vysvětlivky k jednotlivým bodům.
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 8022 |
---|
Autor: | Jirka Pinďák - jpindak na gmail.com |
Typ školy: | VŠ |
Počet stran:* | 4 |
Formát: | Nezadáno |
Odrážky: | Nezadáno |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ano |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2006 |
Počet stažení: | 128 |
Velikost souboru: | 13 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x459c51106870a.zip (13 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.
Diskuse