1.	Kontext doby

2.

Realismus

3.	Edward Hallett Carr (1892-1982)

4.	Reinhold Niebuhr (1892-1971)

"- zahr.politika prestala byt chapana jako sfera obdorniku (diplomatu a vojaku), která nemá vztah k politice vnitrni ale stala se jeji soucasti
- mohla byt studovana stejnymi nastoji jako vnitrni
- utopismus povazuje za směr spojeny s predstavou statnika, který ma siroky prostor k rozhodovani o zahr.politice
- R je blízký diplomatovi, který postupuje empiricky na základě precedentu, zkušenosti a intuice
- kritizuje idealisty, ze dovolili, aby jim jejich vizionarske cile narusily prisne vedecky postup při analyze
- zaver, ze zatimco idealiste ignoruji historii, realiste ji vidi prilis pesimisticky
- idealiste precenuji moznost svobodne volby, realiste tvrdou kauzalitu a sklouzavaji do determinismu a cynismu
-
- Reinhold Niebuhr (1892-1971)
- americky pastor, teolog, politicky myslitel a publicista
- predstavitel „nove teologie“- snazi se reflektovat v duchu krestanskeho uceni soudobe spolecenske problemy
- nazory pomerne pomerne liberalni, co se tyce MV mimoradne cynicke
- The nature and destiny of man (1942), Faith and history (1949)
- Moralni clovek a nemoralni společnost (1932)
- první pokus o vytvoreni obecne uplne teorie MV
- pesimisticka koncepce - zit znamena usilovat o moc
- konflikt je nevyhnutelny
- prvoradou starosti jedince i státu je zajisteni vlastní bezpecnosti posilenim sve moci
- rozumna politika se sklada z obrany vlastnich zajmu proti vnejsimu ohrozeni a udrzovani mocenske rovnovahy
- moralka a pravo jsou bezmocne ve styku mezi staty
- ostra kritika idealisticke zahr.politiky USA
- vyznam není v odhaleni novych principu a souvislosti, ale v odmitnuti panujicich nazoru a v dusledne a systematicke aplikaci klasicke polititcke teorie na MV
- sobectvi narodu je prislovecne, veskere ambice statu predstavuji jejich vlastni zajmy
- co zaklada a oduvodnuje sobectvi?
- narody nemaji bezprostredni kontakty s jinymi narodnimi spolecenstvimi,
- problemy jinych narodu znaji jen zprostredkovane, tzv. z druhe ruky
- vciteni a spravedlnost zavisi na vnimani potreb druheho - lidska spolecenstvi maji s dosazenim etickych vztahu vetsi potize nez jednotlivci
- rychle prostredky komunikace a vseobecny pokrok ve vzdelani zvysily rozsah znalosti o udalostech ve svete, ale presto je mala nadeje, ze dospejeme ke znatellnemu zvyseni moralky v MV
- rozvoj mezinarodniho obchodu, rostouci vzajemna ekonomicka zavislost zvysuji pocet problemu a otazek ve vztazich
- vlastenectvi meni individualni nesobeckost v narodni egoismus (kriticky postoj jednotlivce k vlastnimu narodu a jeho cinum bere za sve)
- nesobeckost jedincu tak prispiva k sobeckosti narodu
- bezvyhradna oddanost tvori skutecny zaklad moci statu
- mensi spolecenstvi uvnitr naroda (nab., ekon., rasove, kult.) maji stejny problem, kdyz soutezi s narodem o loajalitu obcanu
- narod stoji na nejvyssim miste, ma nejen policejni moc, je schopen vyuzit symboly (statni organy, obrady, okazalost, symbol jednoty a okazalosti) pro vtisknuti svych pozadavku do vedomi jedince, ty v nem budi uctu a vaznost
- narod dostava volnou ruku k pouziti moci pro jakykoliv cil
- cest narodu lze vzdy ukojit krvi jejich obcanu a zadna narodni ctizadost neni dost malicherna aby neziskala podporu vetsiny vlastencu
- obycejny clovek se svou touhou po moci a prestizi, ktera je mrzacena jeho vlastni nedostatecnosti, promita sve ego do sveho naroda
- narod je zaroven zabranou i ventilem pro vyjadreni individualniho egoismu"

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.globalpolitics.cz/clanek/politika-moralka.html, http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2229.
V práci chybí diakritika.