1.	Severočeská hnědouhelná pánev - vznik uhlí

2.	Těžba uhlí

2.1.

Historie

2.2.

Dopady

3.	Rekultivace

3.1.

Aspekty

3.2.	Základní způsoby

4.	Konkrétní rekultivace regionu

4.1.	Oblast Dolů Bílina

4.2.	Lom Barbora

4.3.	Oblast mezi Duchcovem a Osekem

4.4.	Bílinsko - Radovesická výsypka

4.5.	Rekultivace Dolů Nástup Tušimice

4.6.	Mostecko - Velebudická výsypky

4.7.	Lom Vrbenský

4.8.	Další rekultivace

"A nyní přistoupím ke konkrétním rekultivacím v tomto regionu. Rekultivace oblasti Bílinska a Tušimicka učinily obrovský pokrok od svých skromných počátků. Současná rekultivační praxe vychází z krajinotvorné koncepce. Nejde už tedy jako v minulosti o převážně zemědělskou rekultivaci, ale rekultivační proces je doplněn o další kvalitativní stupeň - revitalizační opatření, které uvádějí do souladu novou rekultivační krajinu se sociálně-ekonomickými podmínkami celého regionu. Zvažuje se přitom i netěžební industrializace, urbanizace krajiny, lidnatost, zaměstnanost, výměra a struktura zemědělského a lesního půdního fondu. Všechny tyto aspekty jsou iniciovány státem v rámci tak zvaných 15 miliard Kč. Nově vytvořené krajiny po těžbě hnědého uhlí musí bezpodmínečně plnit své základní funkce. Musí tedy být ekologicky vyvážené, ekonomicky využitelné a v hlavní řadě i esteticky působivé. Dosažené výsledky dokumentují, že při znalosti charakteru těžbou přemístěných hornin a všech přírodních vztahů v území se daří nalézt řešení podstatně omezující negativní dopady na ekologii území. Díky rozsáhlým průzkumným činnostem, diferencovanému přístupu k jednotlivým lokalitám a v neposlední řadě díky finanční síle a přispění státu jsou vytvořeny všechny předpoklady pro to, aby se těžbou zdevastované a cílevědomě rekultivované plochy postupně organicky začlenily do krajiny pod Krušnými horami.
Vzhledem k rozsahu území a geologickému charakteru skrývkových hornin je rekultivace zemí Dolů Bílina náročnější.

Můžeme zde nalézt území, kde těžba již skončila (Teplicko), území přechodová (Duchcovsko) i území s výraznou těžební rozpracovaností (Bílinsko). V teplické oblasti byla původně rozvinutá hlubinná těžba, která se později transformovala na řadu lomů střední velikosti. Většina území je dnes zalesněna, zbytkové lomy jsou zaplaveny. Nejvýznamnější hydrologická rekultivace vznikla zaplavením lomu Barbora, kde se dnes úspěšně rozvíjí rekreační zóna a nepřetržitě se monitoruje kvalita vody pro ověření správnosti rekultivačních plánů a postupů při hydrologických rekultivacích.

Mezi Duchcovem a Osekem dnes dominuje pestrá kombinace zemědělských, lesnických a vodohospodářských rekultivací. V bezprostředním sousedství Duchova je velmi cennou akcí příměstský les vytvořený na výsypce Václav. Další důležitou lokalitou je Střimická výsypka, kde se vedle zemědělské a lesnické rekultivace na části území úspěšně provozuje letiště, které bude letos slavit desáté výročí zahájení provozu. Nejvýznamnějším krajinným novotvarem Bílinska je Radovesická výsypka. Její konečná výměra dosáhla 970 ha a kubatura uložených zemin přes 500 mil. m3. Severní část výsypky byla již zrekultivována v kombinaci zemědělských a lesních ploch..."

Čistý text dosahuje cca 7,5 strany. Práce obsahuje schémata a fotografie.
Práce kompilačního charakteru. Čerpáno z: http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F44569181%3A_____%2F06%3A%230000216!RIV07-MSM-44569181; http://www2.kr-ustecky.cz/investor/reregions-mezinarodni_konference_most/C3B02TCZ.PDF.
Práce pro předmět Tvorba krajiny - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životního prostředí.