1.

Úvod

2.	Diagnostika

3.	Příčiny sluchového postižení u dětí

4.	Důsledky změněného vývoje dětí se sluchovým postižením

4.1.	Důsledky pro vývoj řeči

4.2.	Důsledky pro školní prospěch

4.3.	Důsledky pro zařazování dítěte do společnosti

4.4.	Důsledky pro emocionální vývoj

5.	Role rodičů v edukaci dítěte se sluchovým postižením

6.

Závěr

"1.2. Diagnostika
Počet jedinců se sluchovým postižením je v České republice dle průzkumu provedeném v roce 1998 a zveřejněném časopisem pro neslyšící Gong, kolem 500 000, z toho asi 15 000, kteří se se sluchovou vadou narodili nebo jejichž vada vznikla v dětství. Dětí, které se narodily s praktickou nebo úplnou hluchotou, případně která u nich vznikla před zahájením školní docházky, je u nás 7 600. U 30 % dětí je vada sluchu odhalena do konce druhého roku života a nejdříve a nesnadněji je diagnostikována těžká nedoslýchavost a hluchota.

Včasná diagnostika je stěžejní pro včasné zahájení rehabilitace, používání pomůcek či všeobecnému přístupu k vývoji a edukaci dítěte, zahrnujíce pomoc odborníků a organizací a tím snížení negativních vlivů postižení na vývoj dítěte a jeho integraci do společnosti. Přestože rodiče jsou schopni většinou velmi rychle odhadnout, že se sluchem jejich dítěte není něco v pořádku, v dnešní době všichni novorozenci podstupují vyšetření otoakustické emise (OAE), které je rychlé a bezbolestné a dokáže odhalit postižení velmi brzy. Pokud vyšetření nevyloučí poškození vláskových buněk, neznamená to hned, že dítě trpí sluchovým postižením, ale bude vedeno jako rizikové a vyšetření se musí opakovat, většinou v 7.- 9.měsíci věku.

Všechny děti, slyšící i neslyšící, přitom do šesti měsíců žvatlají. Děti se sluchovým postižením se ovšem kolem 7. měsíce ve vývoji řeči zastaví a pudové žvatlaní nepřejde do napodobovacího, chybí i experimentování s hlasem, dítě nereaguje na zvuky kolem sebe. Mluvíme-li pouze o mírné sluchové vadě, ta se většinou projeví až později a opět jsou to rodiče, kteří si jako první mohou všimnout varovných znaků, jako např. dítě velmi zesiluje hlasitost televize, často nereaguje nebo reaguje neadekvátně na otázky a zavolání, špatné prospívání ve škole, zhoršený vývoj řeči, často si stěžuje na bolení hlavy nebo uší, zvonění v uších, závratě a zvýšenou únavu.

V případě, kdy je diagnostika sluchového postižení potvrzena, lékař rodičům podrobně situaci vysvětlí a doporučí jak různé možnosti řešení, tak i další odborníky, kteří budou s rodinou nadále spolupracovat.

1.3. Příčiny sluchového postižení u dětí
Rozlišujeme sluchová postižení vrozená a získaná.
Mezi příčiny vrozených poruch patří:
- Infekce v těhotenství (neštovice, toxoplasmóza, infekce způsobená cytomegalovirem)
- RTG v těhotenství
- Ototoxické léky užívané během těhotenství
- RH faktor inkompatibilita rodičů
- Komplikovaný porod (vážná infekce během porodu jako je toxoplasmóza, herpes, rubeola, syfillis, léky nutné k resuscitaci novorozence, porodní váha pod 1500g, nedonošenost, anatomické anomálie hlavy)
- Poruchy centrálního nervového systému
- Genetické poruchy (Downův syndrom, Waardenburgův syndrom, Usherův syndrom, Alportův syndrom)"

Vytvořeno jako zápočtová práce z předmětu Surdopedie II na oboru Speciální pedagogika-vychovatelství Univerzity J. A. Komenského v Praze.