"První dějství
venkovská cesta, strom, večer, estragon sedí na kameni a zouvá si botu, heká pomáhá si oběma rukama, vyčepaním ustane, těžce oddychuje, začne znovu, vstoupí vladimír, estragon ho vítá, myslel si že odešel navždy, estragon prý strávil noc v pangejtu, , zmlátili ho zas ty samí, estragon se moří s botou a ptá se jestli by mu pomohl (kdyby bylo kolem roku 1900 vehli by se z Eiffelovky mezi prvníma, ted by je tam už ani nepustili), estragona ho to prý bolí, vladimír že ho prý taky něco bolí není na světě sám, estragon na to že to neni důvod aby chodil s rozepnutým poklopcem, vladimír sundá klobouk a jakoby ho vklepává ale noic z něj nevypadne, nakonec estragon sundá botu, nic v ní nemá, (estragona oslovuje Gogo), vladimír pak začne o bibli a o evangeliu, ptá se jestli chce aby mu o tom vyprávěl, estragon že ne, on ale vypráví prý aby zabili čas, dva zloději prý byli ukřižování spolu se spasitelem ale spasen byl pouze jeden, druhý byl zatracen, říká že doufá že ho nenudí, estragon že ho prý neposlouchá, říká jak je to možné že o tom že čtyř evangelistů mluví jenom jeden, pak vyčítá estragonovi že mu musí občas také trochu přihrát, tohle je na pendrek (monolog), , estragon ho tedy poslouchá ale vůbec tomu nerozumí, estragon pak chodí a rozhlíží se do dálky, , říká at jdou pryč, vladimír že nemůžou že čekají na godota, , on na to jestli si je jistý že je to tady, prý řekl u stromu ale jestli tady ?, hádají se jestli tu byli už včera, vladimír si myslí že říkal v sobotu, neví ale kterou sobotu, pak jsou chvíli zticha, estragon usne, bladimír ho budí, prý se cítil osamělý, estragon prý měl sen, vladimír nechce aby mu ho vypravoval, (vladimírovi říká Dando), estragon vypráví for o angličovanovi v bordelu a chce aby ho dopověděl vladimír protože ho zná, on ho odbývá, je uražený, estragon si ho udobřuje a objímá ho, táhne z něj česnek, prý je dobrý na ledviny, říkájí co budou dělat, že prý čekat a mimo toho je napadne že by se mohli oběsit, hádají se kdo bude první, pak přijdou na to že by jeden mohl být těžší, tudíž by se ted druhý neoběsil větev by se uthla a zůstal by sám, prý radši počkají co jim řekne godot,, vladimír je zvědavej co jim řekne, to je k ničemu nezavazuje, už ani neví co po něm chtěli, poslouchají že někdo ne, mysleli že je to godot,, vladimír chce dát estragonovi mrkev ale místo toho mu dá brukev, nakonec najde mrkev a dá mu jí, estragon se ptá jestli s godotem nejsou spříznění, blízko se ozve křik oba strnou vrhnou se ke kulisám, čekají na pohromu, vejde pozzo a lucky, pozzo vede lukyho na provazu který má kolem krku lucky nese kufry, skládací stoličku, koš s jídlem,, přes paži má kabát, pozzo má bič, pobízí luckyho, když uvidí ty dva, zastaví se, provaz škubne a lucky spadne na zem, oni dva je pozorují mezi strachem a přáním jim pomoci, nakonec vyjdou pozzo varuje že lucky je zlý na cizí, estragon se ptá jestli to náhodou není godot, pozzo se představuje, oni komolý jeho jméno na bozzo a prý vladimír znal nějakého gozza, pozzo říká že oni dva neklameli ho zrak jsou také lidského rodu – božského původu jako on (je sebestředný, majetnický), baví se o godotovi, pozzo říká že na něj čekají tady na jeho pozemcích, cesta bohužel ale patří všem, pozzo pak poroučí luckymu a ten striktně plní jeho povely, zůstane prý ještě chvíli v jejich společnosti, než vyjde vstříct novým dobrodružstvím, nechá otevřít koš, vyndá kuře...