1.	Genderové stereotypy

2.	Liberalizace

3.	Ženská práce - uplatnění ženy na trhu práce

" Ženská práce souvisí především s péčí a starostí o druhé – zdravotnictví, sociální činnosti, školství, různé úřady. Ženy jsou koncentrovány v tzv. sekundárním trhu práce a tato koncentrace bývá spojena s poklesem prestiže profese, případně celého odvětví. Ženská pracovní síla bývá vnímána jako druhořadá v porovnání s mužskou. Bývá považována za méně kompetentní v porovnání s mužskou pracovní silou, za méně stabilní, málo perspektivní až zcela neperspektivní a méně výkonnou. Muži bývají obvykle považování za lepší pracovníky než ženy bez ohledu na skutečné individuální schopnosti. Zaměstnavatelé nedokáží dostatečně ocenit loajalitu pracujících matek, které si práce obvykle váží, jsou výkonné a nestojí o to měnit své místo tak často jako muži. Nespolehlivost a labilita ženské práce je odvozována od krátkodobých absencí z důvodů rodinných povinností. V České republice je tradiční vnímání mužů a žen, a trh práce funguje spíše podle stereotypních představ.
Při mapování vztahu placené práce a ženské pracovní síly si kladu otázku, co znamená práce v životě žen a nakolik je pro ně důležitá? Proč téměř všechny ženy v produktivním věku pracují? Ukazuje se, že výkon placené práce je pro ně nástrojem osamostatnění, finanční nezávislosti, získání sociálního kapitálu, profesních a osobních kontaktů, včetně možnosti navazovat přátelství a jiné vztahy. I když má v životě ženy rodina přednost před placenou prací, ženy bez práce být nechtějí, neumějí a nemohou. I když doposud u nás ženy prakticky nevolily mezi prací a rodinou, protože pracovat musely."