"Dnešní moderní, často uspěchaná doba, vyčerpává přirozené síly člověka a zanechává jeho organismus vnímavý ke stresu a jiným zdravotním potížím. Řečeno klasikem české duševní hygieny, profesorem Liborem Míčkem, „Život člověka moderní doby je charakterizován zvýšeným shonem, neklidem a velkým množstvím podnětů, jež je třeba zvládat. U mnoha lidí se vytváří zvýšené napětí svalů (tenze). Toto napětí přetrvá činnost, která jej vytvořila. Situace, která vytvořila naše napětí, již dávno pominula, ale tenze stále ještě trvá. Má tendenci se hromadit, pokud není neutralizována relaxací (svalovým uvolněním). Když jedinec nedovede snížit své napětí, stává se citlivějším, přístupný negativním vlivům a dochází k dalšímu zvyšování jeho napětí“. Přílišná pracovní vytíženost a problémy v osobních vztazích vyčerpávají přirozenou obranyschopnost a mohou vést k přetížení organismu. Lidský organismus je protkaný velkou spoustou nervů, které řídí lidské reakce. Stres může vyvolat vleklé příznaky, které mohou omezovat imunitní systém člověka a zvyšovat tak riziko zdravotních problémů. Stres je v podstatě individuální odpověď na nadměrné zatížení organismu, a to jak fyzické, tak emoční anebo intelektuální. Lidské tělo je sice vybaveno obrannými mechanismy, které účinky stresu eliminují, nicméně dlouhodobé působení stresu může mít na člověka negativní účinky. Stres mohou vyvolat nejrůznější krizové situace, jako např. finanční problémy, rodinné neshody, problémy v práci, traumatizující události, zranění nebo nemoc, atd.

2. STRES OBECNĚ
Stres je soubor reakcí organismu na podněty z vnějšího prostředí. Stres je stav živého organismu, který je vystaven nepříznivým životním podmínkám (stresorům) a jeho následné obranné mechanismy mají za cíl zabránění poškození nebo smrti organismu.
Vliv stresu na člověka se může projevovat jak fyzickými změnami organismu, tak emocionálním chováním jedince. Častými somatickými (tělesnými) příznaky stresu jsou poruchy spánku, únava, svalové napětí, stravovací poruchy. Emocionálními příznaky jsou nervozita, úzkost, ztráta energie, změny nálad jako je podrážděnost a deprese.

2.1. Typy stresu
Stres však neznamená pouze negativní účinky na organismus. Existují i takové napětí v organismu, které jsou pro lidský organismus prospěšné. Tyto napětí umožňují člověku reagovat na nebezpečí, rozmnožovat se nebo zahánět hlad a žízeň. Jejich existence prokazuje, že stres dokáže plnit i užitečně, zdravotně důležité funkce. Ke všemu jsou nejen užitečná, ale i příjemní napětí, jako např. radost nebo sexualita. To vše bývá provázeno stresem, který není vnímán jako nepříjemný. Tyto úvahy obvykle komplikují jakýsi černobílý náhled na stres. Nabádají člověka k tomu, aby připustil existenci dvou typů stresu, a to stresu, který vyvolává příjemné pocity (v literatuře často označovaný jako eustres), a toho, v jehož důsledku člověk zažívá nepříjemné pocity (distres). Zatímco distres je pro lidský organismus značně vyčerpávající, eustres člověka spíše posiluje a pomáhá mu nalézt rovnováhu a stabilitu.3 Distres vzniká tehdy, když se pro nás to co děláme, stává nesnesitelnou zátěží.
„Vyvarujte se stresu“. Tato jistě dobře míněná rada bývá často zmiňována v souvislosti se zdravým životním stylem. V dnešní moderní době je prakticky neproveditelná, jelikož každý jedinec je neustále konfrontován se stresem. Jediným existujícím řešením je naučit se svým vlastním stresem zacházet a umět ho využít pro svůj vlastní prospěch.
Jedno ze současných pojetí vlivu stresu na lidský organismus hovoří o tom, že stres působí jako startér mnoha nemocí."

VŠB TU Ostrava
Součástí práce je tabulka a schéma o rozsahu cca 2 stran.