Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Svědkové Jehovovi

Svědkové Jehovovi



Kategorie: Religionistika/Náboženství, Sociologie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Tato práce se zabývá sektou Svědků Jehovových. Charakterizuje rysy sekty, teologický vývoj, i destruktivní kult. Popisuje zdroje příjmů. Věnuje se hierarchii uvnitř sekty, jejich stručné historii, i základním bodům nauky.

Obsah

1.
Úvod
2.
Označení sekta
3.
Destruktivní kult
4.
Vývoj teologický
5.
Charakteristické rysy sekty
6.
Zdroje příjmů
7.
Svědkové Jehovovi
7.1.
Hierarchie společnosti
7.2.
Charakteristika
7.3.
Stručná historie
7.4.
Základní body nauky
8.
Závěr

Úryvek

"Označení sekta

Pro člověka 21. století je velice obtížné správně označit jakoukoliv skupinu za sektu, a to právě pro její hanlivý význam. Slovo sekta v sobě zahrnuje jak význam ve smyslu odštěpení se od hlavního proudu, definováno normativním Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost jako „náboženská skupina odštěpená od církve“ (nebo „jiné větší náboženské společnosti“, jak by dodal Slovník cizích slov z r. 1966).
Také jej však chápeme jako uzavřenou skupinu s temnářskými sklony.
V dnešní společnosti, zvláště pak v ČR je toto označení velmi zprofanované. Příčinu můžeme hledat i v komunistické propagandě. „Náboženství je opiem lidstva," řekl Karel Marx. Důsledkem bylo velmi kruté pronásledování věřících všech vyznání socialistickými vůdci.
„Termín sekta je používán v současné době, především marxisty, jako politická zbraň k ocejchování politických protivníků (nebo lidí s jinými názory). Tato metoda pochází ze socialistických států a první ji formuloval Lenin ve svých pracích. Důsledek takového ocejchování je podobný označení někoho za fašistu." Citováno ze zprávy Vyšetřovací komise anglického Parlamentu ohledně náboženské diskriminace v Německu 1996.
„Sekty jsou skutečně náboženský parazit," řekl v rozhovoru pro Český zápas Dr. Zdeněk Vojtíšek. Dnes můžeme pozorovat, jak je náboženská svoboda ohrožována tzv. experty na sekty.

Destruktivní kult

Tak, jako existují špatní lidé, existují i špatné lidské skupiny. V oblasti víry se jim říká destruktivní kulty. Destruktivní znamená ničivý, rozkladný, rozvratný; kult je uctívání; soubor postojů a úkonů zaměřených k vyjádření náboženské úcty vůči božstvům, duchům zemřelých a jiným nadpřirozeným bytostem; skupina vykazující tyto věci. Do jisté míry je destruktivní kult synonymem slova sekta v onom nesprávném použití, ale je to přesnější výraz, protože destruktivní se samozřejmě může stát jakkoli velká či tradiční náboženská společnost. Jako příklad destruktivního kultu v našem prostředí bych uvedla některé ze satanistických skupin.
Stejně tak jako je opravdu špatných lidí naprostá menšina, je i destruktivních náboženských skupin hodně málo. Sektolozi ovšem označují za destruktivní kdekoho, s kým z teologických důvodů nesouhlasí nebo když to prospěje jejich ziskům, i bez řádných důkazů.
Terčem sektologů jsou téměř všechna alternativní náboženská hnutí, přičemž objektivní informace o těchto skupinách jsou k dispozici jen vzácně.
Je na každém, aby posoudil prospěšnost či škodlivost té které náboženské skupiny sám.

Vývoj teologický

Dalším problémem je, že neexistuje přesná hranice mezi skupinami, které přijímáme jako přijatelné náboženské organizace a těmi, které odpovídají všeobecné představě o sektách, tyto dvě kategorie se vzájemně prolínají.
Jiným běžným, ale nelogickým rozlišením mezi sektou a církví je skutečnost, zda je příslušná skupina legalizována státní správou nebo ne. Sekta je náboženská společnost, která vznikla nedávno ve snaze reformovat nauku nebo praktiky větší a starší náboženské společnosti. Obvykle přejímá většinu učení původní skupiny, ale má i nové, odlišné ideje. Protože přerušila tradice, existuje mezi ní a okolím určité napětí. Mnoho sekt brzy zanikne, jiné přežívají. Další rostou a vyvíjejí se v náboženské společnosti, od kterých se případně zase odštěpují nové sekty. Jako sekty v tomto smyslu začínala mnohá náboženství i křesťanství.

Charakteristické rysy sekty

Čtyři charakteristické rysy sekty najdeme ve studii Odilo Štampacha "Sekty a nová náboženská hnutí" (Praha, 1995):
1)uzavřenost, pramenící z pocitu, že svět je nebezpečný. Proto styk s ním je třeba omezit na nejnutnější.
2)fundamentalismus, jednoduchý, trochu primitivní přístup k pramenům, například k Bibli, bez přihlédnutí k dobovému určení.
3)autoritářský způsob řízení, například publikační činnosti.
4)utajování organizační struktury i vlastní nauky při misijním působení."

Poznámka

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z těchto zdrojů: http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:Sekty_(1), http://home.zcu.cz/~ivetaf/, http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=45, http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:Sekty_(2), http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2645

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x48c8f87f86f47.zip (21 kB)
Nezabalený formát:
Svedkove_jehovovi.doc (72 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse