1.

Úvod

2.	Cíle a typy cílů

3.	Principy řízení cílů

4.	Základní kroky a zásady pro úspěšný rozvoj cílového managementu

5.	Zhodnocení cílového managementu jako nástroje řízení

11.	Použitá literatura

"Proces rozhodování

Rozhodnutí v procesu plánování a řízení lze charakterizovat jako výběr jedné z možných alternativ. Čím variabilnější je prostředí pro plánovanou činnost, tím více alternativ musí mít plán a tím větší roli hraje rozhodování v procesu řízení.
Rozhodování je tedy stanovování alternativ a konkrétních realizací celkového dlouhodobého plánu. Je důležitou součástí operativního krátkodobého plánování, tj. řízení. Vzhledem k existenci cílů a příležitostí ovlivňujících efektivnost a odbyt je rozhodovací proces skutečně jádrem operativního plánování, tj. řízení.

V tomto kontextu lze proces rozhodování chápat jako:
• Určení podmínek pro splnění dílčího úkolu (cíle), tj. definice zadání,
• Vytvoření matematického modelu a jeho vyhodnocení,
• Identifikování alternativ a variant splnění úkolu,
• Hodnocení alternativ z hlediska cílů,
• Výběr alternativ, tj. uskutečnění rozhodnutí.

Přijetí správného rozhodnutí
Zvýšit efektivnost rozhodování lze použitím manažerských rozhodovacích metod a metod snižování rizik. Konkrétními metodami jsou:

- rozhodovací tabulky - přehledně zobrazují podmínky i činnosti, jednoznačně určí další postup, umožňují využití výpočetní techniky.

- scénáře - používají se při tvorbě podnikové strategie, zachycujeme zde časový sled budoucího vývoje vzhledem ke klíčovým činnostem ( výrobní program, obnova strojů a zařízení ), důležité je i propojení jednotlivých scénářů pomocí matic

- stromy cílů - ( strom významnosti, valenční strom ) ukazuje rozvětvení hlavních a vedlejších (odvozených) cílů i úkolů se zřetelem na prostředky, které jsou k dispozici pro jejich dosažení. Konkurenční schopnost podniku závisí na inovační aktivitě, exportní schopnosti, finanční síle, reprodukční schopnosti a struktuře pracovníků, každá z hlavních větví se člení na dílčí cíle, vlivy a úkoly

- patentová analýza - zaměřuje se na nejnovější poznatky techniky, poznatky o
patentovaných výrobcích

- rozhodování za neurčitosti - uplatňují se nejvíce tato pravidla
pravidlo dominance - pokud je jedna varianta výrazně výhodnější, ostatní se vylučují Laplaceovo pravidlo nedostatečného důvodů - vyřazují se varianty s určitou slabinou, která se určí
Hurwitzovo pravidlo kombinace minima a maxima efektů - varianty se bodově hodnotí pesimisticky a optimisticky
Savageovo pravidlo nejmenší strasti - vychází z nejnižšího rozdílu mezi výslednou užitností varianty a maximální možnou užitností

4. Základní kroky a zásady pro úspěšný rozvoj cílového managementu

1. Stanovení cíle pro všechny stupně organizace
Tento jednoduchý princip říká, že stanovování cílů zahrnuje
- stanovení cílů na vrcholové úrovni dané organizace
- vyjasnění specifických úloh potřebných pro dosažení cílů
- určování a modifikování cílů pro podřízené

V této souvislosti je žádoucí vysvětlit dva důležité pojmy, a to strom cílů a síť cílů. Jde o dva velmi blízké pohledy:

Strom – hierarchie cílů – neříká nic jiného, než že je jeden hlavní cíl a od něj se odvíjí cíle pro všechny části firmy. Aby celý systém mohl fungovat, je potřeba, aby odvozené cíle směřovaly stejným směrem jako cíl hlavní.
Síť cílů – zdůrazňuje fakt, jak spolu jednotlivé cíle souvisí – abyste mohli natřít plot, musíte ho nejdříve postavit, nakoupit barvy a štětce apod.
Otázkou, na kterou při stanovování cílů pro všechny úrovně organizace není snadné najít odpověď, je – „Kde začít při stanovování cílů?“. Z hlediska tvorby cílů můžete samozřejmě postupovat dvěma krajními způsoby:
- zdola nahoru
- shora dolů"