1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1	Trest obecně

2.2	Historie trestu

2.2.1

Chammurabiho zákoník

2.2.2

Biblické zákony, islám

2.2.3

Řekové a Římané

2.2.4

Indie a Čína

2.3	Účel trestu

3.	Praktická část

3.1

Mučení

3.1.1

Způsoby mučení

3.2	Tělesné tresty

3.3	Trest smrti

3.4.1

Historie trestu smrti

3.4.2

Argumenty pro a proti

3.4.3

Průzkum

4.

Závěr

5.	Literatura

"2.2.3 Řekové a Římané
Největším odkazem Římanů je jejich právo, které má ale také původ v Chammurabiho zákoníku. Velkou část zákonů si vypůjčili od Řeků. Ve 12. století před. n. l. měli neomezenou moc místní . Koncem 7. století př. n. l. byla již utvářena demokracie. V roce 621 př. n. l. sepsal archont Drakón zákoník o kterém se dodnes hovoří, že nebyl psán inkoustem, ale krví. Trest smrti byl stanoven jak za vraždu, tak za krádež např. hlávky zelí. Většina občanů začala kvůli trestům padat do dluhů, věřitelé je zotročovali a postupně v Atenách nastala ekonomická krize. Tyto zákony proti sobě postavily bohaté a chudé a 25let po jejich zavedení hrozila občanská válka.
V roce 594 př.n.l. byl básník, politik a obchodník Solón pověřen sepsáním nového zákoníku. Důvodem byla jeho oblíbenost jak u bohatých tak chudých. Zotročené dlužníky osvobodil, nevyrovnané dluhy byly zrušeny a zabavený majetek byl vrácen. Vydal stejná nařízení pro bohaté i chudé. Římské právo bylo sepsáno v zákoníku Dvanáct desek, později bylo shrnuto v Justiniánově zákoníku a vlastně přežil pád říše římské a vstoupil do zákoníků evropských. Hlavním tématem Dvanácti desek bylo zajistit práva průměrných občanů, tématy byly hlavně sňatky, rozvody, rodina, majetek a dluhy. Hlavními tresty byla poprava, vyhnanství, tělesný trest, vězení a pokuta.

2.2.4 Indie a Čína
V Indii a Číně se právo vyvíjelo bez ohledu na jeho vývoj v Evropě.
V Indii byly základním dokumentem zákoníky Manuovy (1. nebo 2. století n. l.). Většinou se zabývají právy a povinnostmi bráhmanů – vyšší kasty. Pouze jedna třetina se vztahuje na zločiny a tresty. Z důvodu rozlehlého území nebylo možné jednotné dodržování zákonů, tresty se ukládaly nižší, jen u recidivistů byly ukládány nejtěžší tělesné tresty, kdy při prvním provinění se předepisovala výstraha, při třetí to byla těžká pokuta a nenapravitelní recidivisté byli mrzačeni.

Zákoník Tang je nejstarší úplný čínský zákoník, který byl dochován do dneška. Tresty za stejný zločin se hodně lišily podle společenského postavení provinilce. Pokud otrok napadl prostého občana, byl popraven. Pokud pán bezdůvodně zabil otroka, dostal maximálně rok nucených prací. Na vysoce postavené a jiné privilegované skupiny se většina trestů nevztahovala. Pro zbytek společnosti byly jemně odstupňované tresty. Zákoník se skládá ze dvou částí: první obsahuje všeobecné principy práva, druhá obsahuje konkrétní zločiny s příslušnými tresty. "

Práce obsahuje mapu.