1.

Úvod

2.

Autorita

3.

Pochvala

4.

Závěr

"Tresty jsou důležitou součástí výchovy dětí. Bohužel mnoho lidí je nepoužívá tak jak by mělo, někteří je dokonce zneužívají. Samozřejmě nemůžu nikomu kázat jak a za co by měl trestat, ale nic nesmí přesáhnout hranici lidské důstojnosti.
Pro mě, oficiálně dva týdny dospělého člověka, který se dospělým zdaleka necítí, není lehké psát o tom jestli by rodiče a učitelé měli nebo neměli trestat. Čím jsem si ale jist je, že fyzické tresty k ničemu nevedou. Rodič, ale i učitel by měl mít před dítětem jistou autoritu, dítě by z něho mělo mít respekt. Není nic horšího než dospělý bez autority, jenž se tento nedostatek snaží řešit fyzickými tresty. Je-li dítě potrestáno za účelem vyjasnění pravidel, co si může a co si nesmí dovolit, je vše v pořádku. Z mých vlastních zkušeností však mohu říci, že tomu tak není vždy, účelem trestu je bohužel často pomsta. To však většinou vede k nesmyslnému boji, dítě se snaží provokovat, dospělý dává tvrdší a tvrdší tresty. Tato pro dítě předem prohraná válka k ničemu nevede a akorát znepříjemňuje život jemu i jeho vychovateli.
Myslím si, že nejlepší taktika výchovy je chválit, chválit a zase chválit, ale nerozmazlovat! Rozeznat však mez mezi pochvalou a rozmazlováním je nad síly většiny rodičů. Děti potřebují získat do života zdravou sebedůvěru, kterou nezískají díky trestu, ale díky pochvale.
Téma trestů ve výchově se nedá nijak zobecnit, záleží na konkrétních situacích a dětech. Každý rodič a učitel by měl sám poznat kdy se trest hodí a jak by měl být přísný. "

Práce dosahuje pouze cca 1/2 strany (254 slov).