"Američtí vědci v roce 1973 popsali typické poškození plodu a novorozence při nadměrném požívání alkoholu matkou v průběhu těhotenství.
Základní informace lze shrnout asi takhle:
 Alkohol, který požila matka přechází volně z jejího krevního oběhu do oběhu dítěte a poškozuje jeho mozkovou tkáň. Škodlivý vliv na plod má denní dávka od 60 – 80 g čistého alkoholu a škodlivá může být již poloviční dávka, tedy 30 g alkoholu denně.
 Jestliže těhotná žena nadměrně požívá alkohol, může pak s velkou pravděpodobností porodit defektní dítě. Tedy dítě s poruchou, postižením. Nejzávažnějším poškozením je postižení jeho centrálního nervového systému s poruchou intelektu - rozumové schopnosti dítěte bývají sníženy do pásma hlubšího podprůměru, ale i do debility, popřípadě i imbecility. Také jsou zřetelné změny vzhledu dítěte - typická je nízká porodní hmotnost s nedostatečný vývojem tukové polštáře. Pokud matka začne abstinovat, další děti se rodí zdravé.

Avšak jsou tu ještě děti, ty pociťují pití jednoho ze svých rodičů nebo dokonce obou nejcitlivěji. A tak je tu otázka, jak moc má alkohol vliv na děti?
Říká se, že děti rodičů závislých na alkoholu se stávají ve svém pozdějším životě závislými na alkoholu častěji. Je otázkou, zda je to dáno dědičností, genetickým zatížením, nebo vlivy sociálními - výchovou a společenským prostředím.
Starší výzkumné práce z této oblasti braly jako hlavní příčiny vlivy prostředí, jeho sociální a psychologické faktory. Závěry těchto prací vycházely z toho, že děti z rodin s rodičem závislým na alkoholu, pokud byly vychovány v náhradních rodinách, v nichž se neholdovalo alkoholu, nebo dokonce v rodinách abstinentů, měly v dospělosti podobný vztah k alkoholu, jako mělo jejich okolí, jejich náhradní rodina - a závislými se nestaly.
Postupně však výzkumy ukázaly, že ani genetika není bez vlivu. U matek závislých na alkoholu byl například zjištěn asi trojnásobně vyšší výskyt dcer později také závislých na alkoholu.
Vedle dědičného vlivu působí na vývoj dětí v rodinách, kde je alespoň jeden rodič závislý na alkoholu, i sociální faktory. Tyto děti jsou daleko více ohroženy ve zvládání životních situací, a v dospělosti se častěji stávají závislými v důsledku jejich výchovy v porušené rodině.
Děti velmi obtížně snášejí nejasnost rodičovských rolí a vzniklé trvalé napětí v rodině. Stávají se úzkostnými a přebírají odpovědnost za selhávajícího rodiče. Přestávají si hrát a mají „dospělé starosti“, ztrácejí možnost prožít radost.
U dětí z rodin závislých rodičů se již v dětství vyskytují různé formy duševních poruch a odchylek v psychickém vývoji, které negativné ovlivňují jejich schopnost adaptovat se mezi dětmi, ve školních kolektivech apod. Tato socializace dítěte je poškozována ve větším rozsahu u dětí, které mají závislou matku.
V důsledku narušených rodinných vztahů je narušeno pozitivní přijetí rodičovských vzorů, je ohrožen vývoj dětí a jejich zdravé formování rodičovských postojů."

Dobře napsané. V jednom bodě práce čerpá také z této URL: http://www.ok.cz/iksp/docs/267.pdf