1.	Empirické metody

1.1

Analogie

1.2	Pozorování

1.3

Dotazníky

1.4

Testy

1.5	Experiment

1.6

Reflexe

1.7

Měření

2.	Obecné metody exaktní

2.1

Analýza

2.2	Klasifikační analýza

2.3	Funkční (vztahová) analýza

2.4	Kauzální (příčinná) analýza

2.5	Systémová analýza

2.6	Srovnávací analýza

2.7	Faktorová analýza

2.8	Hodnotová analýza

2.9	Globální analýza

2.10	Informační analýza

2.11	Rozhodovací analýza

2.12	Organizační analýza

“Obecné metody exaktní (exaktnost ve smyslu naprosté přesnosti, přesných fakt a zjištění)
Analýza - rozklad celku na části - věcné prvky, vlastnosti a vztahy. Důraz se klade na souvislosti. Jako nejrozšířenější metoda se objevuje ve velkém počtu forem:
Klasifikační analýza - třídění jevů do skupin podle výrazných znaků - stroje, suroviny, materiály, pracovníci podle profesí, kvalifikace, věku.
Funkční (vztahová) analýza - vztah jevů prostřednictvím matematické závislost, při níž jedna nebo několik nezávisle proměnných ovlivňuje změny jedné nebo několika závisle proměnných . Vyjádření rovnicí y=f(x). Přímočaré vztahy je nutné v ekonomické praxi brát v úvahu s patřičnou rezervou.
Kauzální (příčinná) analýza - napomáhá zjišťovat příčiny, které mají vliv na lepší nebo horší výsledky, na kvalitu práce, celkovou úroveň podniku, konkurenční schopnost, prosperitu. Základní formy příčinných souvislostí:
a) jeden jev je příčinou druhého (blesk-požár) nebo se oba dva vzájemně podmiňují (kvalita a cena, zákazník a výrobce)
b) dva nebo více jevů jsou následkem třetího (vyšší kvalifikace působí na lepší výsledky podniku, iniciativu)
c) jeden jev je následkem několika jiných (úroda závisí na závlaze, teplotě, živinách, zpracování půdy
d) dva jevy souvisí pouze zdánlivě (vysoká pracnost a cena, velký objem zpracovávaného materiálu a kvalita"