1.

Pojmy

1.1	Osobní výkonnost

1.2	Ranní typy

1.3	Večerní typy

1.4	Výkonnostní maximum a minimum

1.5	Výkonnostní křivka

1.6	Výkonnostní vrchol

1.7	Časové rozdělení výkonnosti

2.	Sestavení osobní výkonnostní křivky

“ Výkonnostní křivka

Význam výkonnostní křivky pro pracovní dobu je naprosto jednoznačný. V dopoledních hodinách nastává výkonnostní vrchol, při němž všechny orgány v těle pracují velmi aktivně a sousledně. U všech lidí, ať už mají jeden nebo více výkonnostních vrcholů během dne, je tento první vrchol dosažený v dopoledních hodinách nejvyšší, takovéto úrovně soustředění a připravenosti na práci už organismus podruhé v jednom dni nedosáhne. Z toho jasně plyne, že v tuto dobu, kterou by všichni měli znát, musíme začít pracovat na nejdůležitějších úkolech (tedy na úkolech A).
Výkonnostní minimum se zpravidla dostavuje po poledni, po příjmu hlavní denní stravy. V tuto dobu aktivně pracují orgány podílející se na trávení (zejména žaludek, tenké střevo a žlázy produkující enzymy) a organismus se dostává do odpočinkové fáze, ve které by měl zůstat v klidu a nepřemáhat se. Nejen z hlediska pracovní výkonnosti, která v tuto dobu zpravidla bývá na jedné z nejnižších úrovní za den, ale i z hlediska zdraví člověka (umožnění strávení živin v klidu) by organismus neměl být přemáhán. Pro samotnou pracovní činnost to znamená začít pracovat na rutinních nebo málo důležitých úkolech (úkoly C), jako je například otevírání přišlé pošty, čtení denního tisku apod.
Mnoho pracujících, zejména vedoucích pracovníků, se snaží udržet svůj organismus ve stejné výkonnosti po celou pracovní dobu. Jako stimulující a pomocné prostředky jim při tom většinou slouží kofein (pití silné kávy) a nikotin (kouření). Tyto látky jsou již samy o sobě svým chemickým složením a vlivy, které mají na organismus, jedy pro každého člověka. Mnohem více však může organismus poškodit, když se tyto jedy navíc používají jako prostředky ke změně jeho přirozeného denního rytmu. Lidé, kteří takto systematicky ničí svůj organismus bývají často nervózní, podráždění, pracují pod stresem. Není divu, že se u nich časem vyskytují poruchy trávení, dýchaní, či jiné závažné choroby. Od takovýchto vedoucích pracovníků často slyšíme, že mají spoustu práce a nemají čas pracovat podle svého denního rytmu. Tito lidé si však většinou neumí efektivně uspořádat svůj čas, vymezit si pořadí důležitosti úkolů a časově si naplánovat dobu jejich splnění.

Sestavení vlastní křivky

Při sestavování své vlastní výkonnostní křivky jsem si kladl několik základních otázek, na které jsem se snažil po dobu několika dnů odpovídat a zaznamenávat si je. Podle toho jsem si určil svou vlastní výkonnost. Jedním z negativních následků mého denního režimu je však to, že jsem student školy s kreditním systémem, takže je velice náročné zajistit si určitý pravidelný harmonogram. Můj denní režim se vyznačuje spíše svou nesouměrností, a proto nemohu objektivně porovnávat jednotlivé výkonnosti, jak se měnily každý den. Vše je závislé na rozvrhu přednášek a seminářů.
Přesto jsem se snažil svou křivku naznačit alespoň přibližně s tím, že v budoucnu si tuto křivku nakreslím znova podle nových pozorování"

Obsahuje schéma.
Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra marketingu a managementu.