Úvod 2

1.	První představy o struktuře látek 2

1.2.	Aristotelova teorie čtyř živlů 2

1.3.	Atomismus 2

2.	Základní chemické zákony 3

2.2.	Avogadrův zákon 3

3.	Moderní atomová teorie 3

4.	Struktura atomu 4

4.1.	Modely atomu vycházející z klasické fyziky 4

4.1.1.

Objev elektronu 4

4.1.2.

Thomsonův model atomu 5

4.1.3.

Nedostatky Thomsonova modelu atomu 6

4.1.4.

Objev protonu 6

4.1.5.

Rutherfordův model atomu 6

4.1.6.

Objev neutronu 7

4.1.7.

Nedostatky Rutherfordova modelu atomu 7

4.2.	Modely atomu vycházející z kvantové teorie 8

4.2.1.

Bohrův model atomu 8

4.2.2.

Emisní spektra 9

4.2.3.

Nedostatky Bohrova modelu atomu 10

4.2.4.

Srovnání Rutherfordova a Bohrova modelu atomu 10

4.2.5.

Vlnová mechanika 11

4.2.6.

Kvantově- mechanický model atomu vodíku 12

4.2.6.1.

Kvantová čísla 12

4.2.6.2.

Stavba elektronového obalu 13

5.	Kvarková hypotéza 13

6.	Využití poznatků získaných studiem stavby atomů 14

6.1.	Elektronový mikroskop 14

6.2.	Spektroskopie 15

Závěr 16
Seznam literatury a citací 17

"Základní myšlenku nové teorie popisující chování mikročástic – kvantové teorie, tzv. kvantovou hypotézu, zformuloval v roce 1900 německý fyzik Max Planck. Planck se jako většina fyziků v této době snažil vyřešit problém se zářením černého tělesa. Černé těleso je dokonalým modelem tepelného zářiče. Fyzikové vycházeli z představy, že černé těleso vyzařuje energii spojitě, vzorce však neodpovídaly experimentálně změřeným hodnotám nebo popisovaly jen část vyzařovaného energetického spektra. Podle jednoho z těchto vzorců by navíc energie tepelného záření v krátkovlnné oblasti spektra měla bez omezení vzrůstat (tzv. ultrafialová katastrofa). Podle Planckovy kvantové hypotézy je elektromagnetické záření (tedy i světlo) vyzařováno nebo pohlcováno atomem v určitých dávkách tj. kvantech (fotonech). To znamená, že záření vydávané částicí nebo tělesem nemůže mít libovolnou energii. Tuto myšlenku aplikoval dánský fyzik Niels Bohr na Rutherfordův planetární model atomu. [4] [5]

4.2.1. Bohrův model atomu
[2] [6] Bohrův model atomu je modifikací Rutherfordova planetárního modelu atomu a je založený na hypotéze, podle níž je hybnost a energie stacionárních stavů elektronu kvantována. Podle Bohra je atom stabilní soustava složená z kladně nabitého jádra a záporně nabitého elektronového obalu. V jádře je soustředěna téměř veškerá hmotnost atomu. Elektron v elektronovém obalu se kolem jádra bez vyzařování energie může pohybovat jen po určitých drahách, pro které je splněna tzv. kvantovací podmínka, tj. může se nacházet pouze v určitých kvantových stacionárních stavech. Energie elektronu je konečná a skládá se ze dvou složek: z potenciální energie dané vzdáleností elektronu od jádra a kinetické energie dané oběhem elektronu. Každému kvantovému stavu je přiřazeno hlavní kvantové číslo n a odpovídá mu určitá energetická hladina. Pokud elektron přejde ze stavu s vyšší energií do stavu s nižší energií, může vyzářit kvantum elektromagnetického záření (foton). Tento jev se nazývá emise. Naopak při přechodu elektronu ze stavu s nižší energií do stavu s vyšší energií dojde k pohlcení (absorpci) fotonu."

Práce obsahuje obrázky o rozsahu cca 3 stran.