Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Vývoj spisovné češtiny

Vývoj spisovné češtiny


Kategorie: Čeština

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce, jejímž předmětem je vývoj spisovné češtiny, podává velmi stručný přehled jazykovědných termínů, literárních děl a osobností spjatých s historií českého jazyka od období, kdy na českém území převažovala staroslověnština a latina, po Pražský lingvistický kroužek. Seznamuje s jednotlivými typy užívaného pravopisu a vysvětluje jejich princip. Dále uvádí žánry, v nichž se čeština prosazovala, a představuje autory a spisy významné pro její formování. Nezapomíná ani na historické okolnosti provázející vývoj češtiny.

Obsah

1.
Staroslověnština, latina
2.
14. století
3.
Husitství
4.
Humanismus
5.
Pobělohorská doba
6.
Obrozenectví
7.
19. století a Pražský lingvistický kroužek

Úryvek

1) „Staroslověnština, latina
- objevují se v textech česká slova (bohemika)
- 1125 – Kosmova kronika
- glosy – poznámka na okraj textu
- 9. století – věrozvěstové  staroslověnština
- pod tlakem Maďarů ukončena, pád Velké Moravy
- 10. století – sv. Václav přijímá náboženství ze západu, a proto musí čeština bojovat s latinou
- čeština – není užívána ve styku diplomatickém ani kulturním
- primitivní pravopis – hodně zjednodušený, píše se, jak slyšíme, vychází ze slyšené podoby, vychází z latiny, musí se najít znění hlásek, které latina nemá
- první česká věta se vyskytuje v polovině 11. století – dává odkaz půdy se dvěma nevolníky kostelu
- spřežkový pravopis – hlásky, které čeština má, ale latina ne jsou nahrazovány skupinou hlásek = spřežka (spojení dvou a více latinských písmen – czas, rzyeka)

2) 14. století
- čeština je jazykem kulturním, psány knihy
- Karel IV.
- Klaretův slovník – 1. dílo, rýmovaný slovník, vysvětlovala se latina (latinsko-český)
- verše – lépe se dali zapamatovat
- literární památky: Dalimilova kronika, Alexandreida, Legendy o sv. Kateřině a Prokopu
- krize ve společnosti a církvi  trojpapeží
- traktát = učené pojednání – otec poučuje děti Tomáš Štítný ze Štítného  ukázka nejdokonalejší češtiny

3) Husitství
- zlidovění, popularizace češtiny
- papež řekl, že náboženství vykládá každá selka lépe než kněz
- diakritický pravopis – rozlišovací pravopis, háčky a čárky
- příchod německých kolonizátorů (knedlík = šiška)

4) Humanismus
- 1450 – Gutenberg – knihtisk
- přejímání slov z latiny, vzor v antice, éra předlouhých souvětí, vliv na skladbu, sloveso na konci
- název knihy měl vyjádřit vše, co v knize najdeme
- 16. století - vznik mluvnic, Beneš Optát, Petr Gzel, Václav Filomates = jazykovědci, překládali Starý zákon do češtiny  museli najít mnoho ekvivalentů
- Jan Blahoslav – navázal na dílo prvních tří
- Bible kralická – vzor spisovné češtiny, konec 16. století, 6 dílů
- podle BK vznikl bratrský pravopis – Jednota bratrská, gegj = její, w se používalo velice často (Wáclav Wladivoj Tomek), po c, z, s se psalo y (až do éry Dobrovského)
- Jan Ámos Komenský – Poklad jazyka českého (shořelo)“

Poznámka

Text je psán v odrážkách.
Důležité pojmy jsou zvýrazněny tučně.
Práce obsahuje drobné pravopisné chyby a záměnu jména K. Ignác Thám za J. Ignác Thám.

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x4e57e3acbe7dc.zip (12 kB)
Nezabalený formát:
Vyvoj_spisovne_cestiny.doc (41 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse