1.	Mapa a globus

1.1.	Kartografická zobrazení geografických map

1.2.	Dělení kartografických zobrazení

1.2.1.

Podle zkreslení

1.2.2.

Podle polohy konstrukční osy

1.2.3.

Podle druhů zobrazovací plochy

2.	Vznik mapy

2.1.	Pět etap vzniku

3.	Měřítká plánů a map

4.	Obsah mapy

4.1.	Polohopis, výškopis, popis mapy

4.2.	Cizí názvy

5.	Kartografické vyjadřovací prostředky

5.1.	Bodové značky

5.2.	Čárové značky

5.3.	Plošné značky

5.4.	Kartogram, kartodiagram

6.

Druhy map

6.1.	Podle měřítka

6.2.	Podle obsahu

6.3.	Podle účelu

"KZ se rozdělují podle několika kritérií:
• podle zkreslení
• podle polohy konstrukční osy
• podle druhů zobrazovací plochy

ad 1)
a) Plochojevná zobrazení – zachovávají nezkreslené plochy, ale zkreslují úhly a délky (vhodné pro možnost srovnávání velikosti různých území)
b) Úhlojevná zobrazení – nezkreslují úhly a zachovávají tvar, ale zkreslují plochy a délky (využití v geodezii a v námořní plavbě)
c) Délkojevná zobrazení – zachovávají nezkreslené délky, ale ne na celé mapě (jen v určitých směrech – podél poledníků, nebo podél rovnoběžek)
d) Vyrovnávací zobrazení – tlumí zkreslení plochy úhlů, jsou vypočtena tak, aby tato zkreslení byla pokud možno v rovnováze

ad 2)
a) Zobrazení v poloze normální (pólové) – konstrukční osa roviny, válce nebo kužele je shodná s osou glóbu
b) Zobrazení v poloze příčné (transverzální) – konstrukční osa leží v rovině rovníku
c) Zobrazení v poloze obecné (šikmé) – konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru (jiném než u polohy příčné nebo normální)

ad 3)
a) Azimutální zobrazení – zobrazovací plocho je rovina, kulová plocha globu se převádí přímo do roviny mapy (stereografická projekce). Vhodné pro mapování polárních oblastí.
b) Válcová zobrazení – zobrazovací plocho je válec, toto zobrazení je vhodné pro mapy území, které je protáhlé podél hlavní kružnice
c) Kuželové zobrazení – zobrazovací plochou je plášť kužele, je to mapa vyrovnávací a je vhodné pro mapování území, jež je protáhlé kolem vedlejší kružnice
d) Obecná zobrazení – geografická síť je odvozena podle matematicky formulovaných požadavků; použití – pro mapy světa na jednom listu

Vznik mapy
Pět etap vzniku map:
1) Práce astronomické – stanovit přenou polohu základních bodů mapované oblasti
2) Práce geodetické
a) vytvořit trigonometrickou síť
b) vytvořit nivelační síť (podkladem pro výškopis mapy) – základní nivelační bod č. 1 v ČR je Lišov u ČB
3) Práce topografické
a) práce v terénu (podrobné polohopisné a výškopisné měření)
b) vyhodnocování leteckých snímků
4) Práce kartografické – zpracování výsledků topografických prací do formy kartografického díla (čistokresba výsledné mapy)
5) Práce reprodukční – výsledkem je rozmnožené mapové dílo"

Práce je psaná v odrážkách.