1.

Úvod

2.	Stavba hradu

3.	Život ve středověkém městě

4.	Jak se žilo ve středověkém hradu

5.

Závěr

"2. Život ve středověkém městě
Město i hrad byly obehnané dlouhými ochozy kolem hradeb, které bránili ozbrojení vojáci a vstupní brány mohly být uzavřeny těžkými, železnými kovanými padacími mřížemi. Skrz úzké střílny ve zdech vystřelovali obránci šípy.Ve většině měst v podhradí se jednou či dvakrát týdně konal trh. Tehdy se náměstí zaplnilo prodavači s různým zbožím. Koupit bylo možné cokoli. Několikrát do roka se konal jarmark, jenž byl větší než běžný trh a prodávalo se tu mnohem více zboží. Měšťanské domy měly dřevěnou konstrukci. Volné plochy mezi trámy byly vyplněné zdí z propletených tyčlí a větví omazaných jílem.Ulice byly špinavé a zablácené, kanalizaci nahrazovaly jen otevřené stoky, kudy tekla voda a splašky. Odpadky se vyhazovaly z oken na ulici. Málo lidí umělo číst, a tak před krámky visely zvláštní šíty, aby každý věděl, co se kde prodává. Tak třeba nůžky označovaly krejčovství a zelený keř hospodu. Řemeslníci a kupci patřili do spolků zvaných cechy. Cechy dohlížely na ceny a jakost zboží a organizovaly výchovu učnů a tovaryšů. Řemeslné dílny se často nacházely v jedné ulici či části města. Některé ulice dodnes nesou jméno řemeslníků, kteří zde pracovali, například Truhlářská, Řeznická a podobně. Hlas zvonu ohlašoval, zavírání městské brány. Až do rána nemohl nikdo do města ani z města ven. Zvon byl také znamením pro obyvatele města, aby než půjdou spát, přikryli ohně v domech zvláštními baňatými poklicemi z pálené hlíny.
3. Jak se žilo ve středověkém hradu.
V mírových dobách chránila hrad jen malá posádka. Majitel několika hradů strávil na každém z nich ročně jen pár měsíců. Zbytek času pobýval buď u královského dvora, nebo na bitevním poli. Během pobytu na svém sídle zkontoloval pán pozemky, promluvil s hejtmanem a jeho úředníky, aby se ujistil, že vše probíhá jak má. Pořádal pro své hosty hony, slavnosti a případně i turnaje.
Jídlo a pití
Na většině hradů se běžně přechovávala jen malá zásoba potravin. Maso se většinou udilo či nasolovalo, aby vydrželo přes zimu. Také se nakládalo do sudů a prokládalo se zeleninou a ovocem. Ovocná šťáva se nasákla do masa a pomáhala je konzervovat.Některé hrady pěstovaly včely. Med se používal ke slazení pokrmů a nápojů. Používal se také pro výrobu nápojů – medoviny silného alkoholického nápoje oblíbeného ve středověku. Každý hrad potřeboval vlastní zdroj pitné vody. Proto byly vykopányhluboké kamenem obezděné studny a džbery s vodou se nahoru tahaly rumpálem. Někdy vedla šachta ze studně přímo do kuchyně. Některé hrady měly vlastní rybníky, sady a zelinářské zarady. Na přilehlých farmách se pětoval hovězí dobytek, ovce a prasata.
Kuchyně hradu
V době pánovy nepřítomnosti kuchyně ztichla. Ožila opět v době, kdy pán přijel na hrad. Nejteplejší část kuchyně byla před sálajícím ohništěm. Na velkém rožni se opékalo maso. Z boku ohniště byla obvykle zbudována klenutá chlebová pec. Roztápěla se otýpkami chrastí a vydržela horká dlouhé hodiny.K nejdůležitějšímu kuchyňskému náčiní patřil hmoždíř s paličkou na drcení koření a bylin, kopist na míchání, tlouk na naklepávání masa, železná sběračka na polévky a různé nože na krájení zeleniny a masa.Jídlo bývalo často silně okořeněné, čímž se přebíjela chuť kazícího se masa. V každé kuchyni byl nejméně jeden velký železný kotel, zavěšený na háku nad ohněm. Kotle se používaly pro přípravu dušených pokrmů, polévek a omáček."

Práce obsahuje obrázky hradů. Čistého textu v práci jsou cca 3 strany.
Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://cr.ic.cz/tisk/premyslovci.pdf.