1.

Úvod

2.	Ekologie člověka

3.	Původ Rómů na území ČR

4.

Kde bydlí

5.

Ghetto

6.	Sociální prostředí

7.

Rodina

8.	Ghetto a ekologie

9.	Ghetto a majorita

10.

Závěr

“Jak takové ghetto vypadá? Jaké jsou jeho problémy? Označení ghetto se dá lehce splést s pojmem etnická enkláva, jde však o dvě velmi rozdílné věci. Etnická enkláva je území, kde žijí lidé stejného etnika v celém spektru sociálního postavení ze svobodného rozhodnutí z důvodů komunitního života, vzájemné podpory, vyjádření příslušnosti a svébytnosti etnika. Ghetto je naproti tomu místo nedobrovolného pobytu lidí s nízkým sociálním statutem. Životní prostředí ghetta je velmi problematické jak z pohledu sociálního, tak z pohledu enviromentálního.
Sociální prostředí vykazuje řadu patologických rysů, které již byly zmíněny výše. Jednou z příčin, která se často opomíjí je kulturní založení a zvyky romského etnika a zpřetrhání vztahů, které jsou typické pro romskou osadu. Romové mají zcela odlišnou historickou zkušenost než majoritní obyvatelstvo. Vzhledem k původně kočovnému životu nemají vztah k půdě, k budovám, ani k dlouhodobějšímu časovému plánování. Žijí ze dne na den tak, jak to pro ně bylo přirozené během staletí kočování, kdy nemohli vědět, kde druhý den budou. Vidí jen krátkodobé cíle, které mají uspokojit současné potřeby bez ohledu na budoucnost.
Velmi důležitým, dá se říct určujícím aspektem života Romů je rodina (famelija), v širším pojetí rod (fajta). Rodina je základní a nejvyšší institucí, příbuzenské vztahy jsou nejuznávanějšími vztahy, což znemožňuje do jisté míry vytvoření občanské společnosti a obecních struktur (jak o tom píše Marek Jakoubek ve své práci Romové - konec (ne)jednoho mýtu). Rodina je víc než jednotlivec, jde zde o princip kolektivismu. Mezi rodinami funguje diferenciace na základě rituální čistoty a nečistoty (degeši) a subetnicity, což se v osadách projevuje i územním rozložením obydlí a zaručuje určitý vnitřní řád a diferenciaci uvnitř romské osady, to se ovšem přesídlením do novodobých sídlištních ghett ztrácí a panuje v podstatě stav anomie, bez společenských pravidel. Ztráta diferenciovaného společenského systému a další sociální a ekonomické faktory vedou potom k současnému velmi problematickému stavu.
Z hlediska životního prostředí jsou ghetta velkým problémem. Všudypřítomný odpad vycházející z důvodů neplacení za odvoz popelnic a také z kulturního povědomí, že prostor, který není ničí, také nikdo neuklízí, což neplatilo v osadách, kterou obývala jedna rodina, pak byl přirozeně i společný prostor této rodiny a ta se postarala o jeho úklid, špatná dostupnost služeb, tedy i lékařského ošetření, větší nemocnost, budovy v dezolátním stavu, způsobeném nešetrným a nevhodným užíváním a absencí správy, nedostatečné hygienické podmínky, nedostatek teplé vody, elektřiny apod., to všechno je prostředí ghetta."

Vypracováno do předmětu Ekologie člověka.