1.

Úvod

2.	Základní poznatky

2.1	Základní pojmy

2.2	Zdroje zvuku a jeho šíření

2.3	Hudební a nehudební zvuky

2.4	Šum a barvy šumu

3.	Hlasitost a rychlost zvuku

4.	Lidské vnímání zvuku

4.1	Frekvenční rozsah

4.2	Dynamický rozsah

4.3	Rozlišování frekvence

4.4	Frekvenční maskování

4.5	Časové maskování

5.	Odraz zvuku, ozvěna

6.

Tón

6.1

Siréna

6.2

Ladička

6.3

Monochord

7.	Stupnice tónů

8.

Struny

9.	Barva tónu

10.	Slovo závěrem

“ Lidské vnímání zvuku
Lidské vnímání zvuku je velice složitý proces, závislý na mnoha faktorech, pro který zatím nebyla vytvořena uspokojivá teorie.
Frekvenční rozsah
Frekvenční rozsah zvuku, který většina lidí vnímá, začíná kolem 20 Hz a dosahuje ke 20 kHz. S rostoucím věkem horní hranice výrazně klesá. Nejvýznamnější rozsah je 2 – 4 kHz, který je nejdůležitější pro srozumitelnost řeči a na nějž je lidské ucho nejcitlivější. Nejvyšší informační hodnota řeči je přenášena v pásmu 0,5 – 2 kHz.
Dynamický rozsah
Dynamický rozsah lidského ucha (rozdíl mezi nejhlasitějším a nejtišším vnímatelným zvukem) je uprostřed slyšitelného frekvenčního pásma asi 120 dB. Na okrajích pásma je mnohem menší.
Rozlišování frekvence
Schopnost rozlišit frekvence tónů se u každého člověka liší a je frekvenčně závislá. Uprostřed slyšitelného frekvenčního pásma za ideálních podmínek lze rozlišit změnu frekvence o několik centů. Na okrajích pásma je rozlišovací schopnost výrazně nižší.
Frekvenční maskování
Schopnost odlišit dva frekvenčně blízké tóny je ovlivněna frekvenčním maskováním. Pokud znějí dva tóny současně, může jeden z nich potlačit slyšitelnost toho druhého. Tato neschopnost slyšet oba současné tóny se nazývá frekvenční maskování. Maximální úroveň maskovaného signálu je závislá na frekvenční vzdálenosti a úrovni maskujícího signálu. Maskovací schopnost je též závislá na frekvenci maskujícího tónu. Vnímání tónů s blízkými frekvencemi je ovlivněno šířkou kritického pásma. To má na nejnižších kmitočtech velikost kolem 100 Hz, zatímco na nejvyšších kmitočtech dosahuje až 4 kHz. Maskování se využívá u některých algoritmů pro kompresi zvukových dat, např. MP3, Ogg Vorbis nebo ATRAC.
Časové maskování
Pokud po hlasitém tónu následuje stejný tón s menší hlasitostí, je jeho vnímání potlačeno. Potlačen může být i tichý tón předcházející maskovacímu tónu."

Tato práce byla vypracována jako středoškolský referát, ale rozsahem toto zadání značně přesahuje.
Obsahuje fotografie, tabulky a schémata.
Práce má kompilační charakter.