"Jeptiška
Marie Zuzana Simoninová byla výsledkem matčiny nevěry, ale zpočátku o tom vůbec nevěděla. Byla o moc hezčí, chytřejší a talentovanější, než její dvě starší sestry a to jí působilo hodně problémů. Pan Simonin (její nevlastní otec) se nikdy nesmířil s tím, že není jeho a podle toho se k ní také choval.
Jednoho dne našli rodiče sestře chlapce, kterému se však líbila Zuzana a pořád za ní chodil. Zuzana z toho byla nešťastná a myslela si, že když to poví matce, vyřeší se to. O pár dní později jí rodiče oznámili, že půjde do kláštera. Ve svých šestnácti letech tedy Zuzana nastoupila do kláštera Marie Panna.
Čím déle v klášteře byla, tím více se jí toto prostředí a lidé žijící v něm protivili. Mezitím rodiče obě dcery provdali a Zuzana si myslela, že teď bude řada na ni. Rozhodla, že slib nesloží, ale rodiče ji nutili opaku.
Zuzanu nutili vstoupit do řeholního stavu, ale ona nechtěla. Rodiče se ji proto vzdali, stala se z ní tedy novicka. Po dvou letech měla vstoupit do řeholního řádu. Matka představená ji dlouho přemlouvala, až Zuzana na oko souhlasila. Při skládání slibu se vzepřela a zajistila tak rodině na tehdejší poměry nehoráznou ostudu.
Po tomto incidentu ji nebyl ochoten přijmout žádný jiný klášter. Rodiče ji uvěznili v malé komůrce, kdy byla ochotna strávit zbytek života. V té době ji matka prozradila, že není dcerou pana Simonina a že její otec je mrtvý.
Konečně pochopila, proč se k ní rodiče chovali tak odtažitě. To ji přivedlo k tomu, že složila slib. Znovu vešla do kláštera v Longchapm a zjistila, že novou matkou představenou je sestra De Moni.
Stala se tedy řeholnicí. Ačkoli klášterní řád nenáviděla, velice si rozuměla s místní matkou představenou De Moni, která s ní soucítila a snažila se jí život trochu zpestřit. Matka představená však zakrátko zemřela a na její místo nastoupila sestra Kristýna s novým režimem.
Zuzana svým cílevědomým přístupem, jež se naučila od minulé matky představené, ztrácela přítelkyně. V klášteře ji nenáviděli a psychicky týrali. Zuzana napsala žádost o zrušení jejího postavení v klášteře, pomáhala to doručit advokátovi sestra Uršula.
Nastal zvrat a postupně ji začali mít všichni rádi. Mezitím se vyvíjel proces a dostala povolení z Říma o zrušení slibu. Dostala zpět svou celu a setkala se s advokátem.
Když se matka představená Kristýna dozvěděla, že chce opustit klášter, začalo pro ni peklo. Jeptišky ji začaly omezovat jídlo, tekutiny, v cele měla jen slamník, nutily jí říkat, co nechtěla. Zuzana chtěla prokázat svou nevinnost a tak řekla knězi u zpovědi, jak se k ní jeptišky chovají.
Zakázaly jí chodit ke zpovědi, nedávaly jí vodu, rušily jí ve spánku, vzaly jí růženec a breviář, aby se nemohla modlit a neměla ani deku ani polštář. Kněz se rozhodl jednat a poslal žádost k arcibiskupovi. O několik měsíců později jí je oznámeno, že bude přeložena do jiného kláštera v Arpajonu, který vede jeho Knězův přítel, Manorin do Sainte – Europe a tak se taky stalo. Tam ji čeká matka představená, která je na ni hodná a milá, možná až moc. Zde si Zuzanu všichni předcházely, díky jejímu hudebnímu nadání. Matka představená k Zuzaně přilnula, až do té míry, kterou klášterní řád zakazuje. Matka představená se do Zuzany totiž zamilovala, a proto chtěla, aby ji učila na klavír.
Trávila s ní veškerý svůj volný čas. Odpouštěla jí snídaně a ranní chození do kostela. Sestra Tereza na Zuzanu velice žárlila, protože než Zuzana přišla, tak se matka představená takhle chovala k ní. Matka představená ji má ráda až moc, neustále ji hladila, objímala a líbala. Zuzaně se to zdálo přirozené, protože ještě lásku nepoznala."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ