1.) Pojem OP, jeho postavení v systému práva, předmět, prameny, systém
2.) Právní skutečnosti, právní úkony
3.) Počítání času, promlčení, prekluze, vydržení
4.) Občanskoprávní vztahy, ochrana, zásahy policie do osobních práv občanů, ochrana osobnosti
5.) Vlastnické právo, spoluvlastnictví
6.) Věcná práva k cizím věcem
7.) Závazkové právní vztahy, zajištění, změna, zánik, smluvní typy
8.) Odpovědnost za škodu
9.) Bezdůvodné obohacení
10.) Dědické právo
11.) Úvod do rodinného práva, manželství, vztahy mezi manžely
12.) Vztahy mezi rodiči a dětmi, paternitní spory
13.) Náhradní rodičovská výchova
14.) Vyživovací povinnost
15.) Úvod do OP procesního, organizace justice, pravomoc, příslušnost, základní zásady OP
16.) Podmínky řízení, řízení před soudem I. stupně, dokazování, úkony soudů a účastníků, rozhodnutí
17.) Správní soudnictví
18.) Řízení o dědictví
19.) Opravné prostředky
20.) Výkon rozhodnutí

"Dělení právních úkonů :
1. Podle počtu stran
• Jednostranné adresné (unilaterální) – projev vůle jen na jedné straně
• Dvoustranné (bilaterální) – projevy vůle dvou stran, mezi kterými musí být shoda
• Vícestranné (multilaterální) – projevy vůle více než dvou stran např. smlouva o sdružení
2. Podle požadavku na existenci určité formy :
• Formální
• Neformální
3. Podle obsahu podstaty právního úkonu :
• Volní (konsensuální)
• Reálné
4. Podle vyjádření kauzy :
• Kauzální
• Abstraktní
5. Podle působení účinku právního úkonu :
• Adresné
• Neadresné
6. Podle vzniku následků ve vztahu k jednajícímu :
• Úkony mezi živými (inter viros)
• Úkony pro případ smrti (morfia causa)
7. Podle majetkového naplnění :
• Úplatné
• Bezúplatné
8. Podle úpravy v občanskému zákoníku :
• Právní úkony pojmenované (typické)
• Právní úkony nepojmenované (atypické)

Vznik právních úkonů :
Vznik právního úkonu je vázán na určité podmínky stanovené v zákoně
• Jednostranný neadresný právní úkon – vzniká okamžikem projevu vůle, kterou se mají vyvolat právní následky,
• Jednostranný adresný právní úkon – kromě projevu vůle je třeba, aby se projev vůle dostal k adresátovi do jeho sféry dispozice. Do této doby ho může navrhovatel odvolat. Po obdržení adresátem je navrhovatel svým projevem vázán,
• Dvoustranný právní úkon – vyžaduje splnění podmínek pro vznik jednostranných adresných právních úkonů u obou stran.

Náležitosti právních úkonů:
1. Náležitost osoby – jen osoba způsobilá k právním úkonům + způsobilost k právům a k povinnostem
2. Náležitost vůle – vážná, daná, svobodná, prostá omylu
3. Náležitost projevu – srozumitelnost, určitost, popř. forma
4. Náležitost poměru vůle a projevu – musí být mezi nimi soulad (nesouladem je např. předstíraný právní úkon)
5. Náležitost předmětu – předmět právního úkonu musí být možný a dovolený

Obsah právních úkonů :
1. Podstatné – nutné (např. předmět a cena předmětu koupě u kupní smlouvy)
2. Pravidelné – zpravidla se vyskytují, ale nemusí být (např. způsob plnění kupní ceny u kupní smlouvy)
3. Nahodilé – např. ujednání o místu plnění

Následky právních úkonů:
1. Nicotnost - takový úkon, kterému chybí některá z jeho podstatných náležitostí; takový úkon není právním úkonem
2. Neplatnost - vznikne, ale nemá žádné právní následky
a) Absolutní – působí od samého počátku, neplatnosti se může dovolat každý a soud k ní přihlíží z úřední povinnosti
b) Relativní – takový úkon se považuje za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá. Může dojít k tzv. konvalidaci (odstranění vad). §40a taxativně stanovuje, kdy jde o relativně neplatné úkony (v ostatních případech jde o absolutně neplatné)

Právní následky neplatnosti právního úkonu jsou tyto :
• majetkový prospěch získaný z takového úkonu je považován za bezdůvodné obohacení a musí být vydáno tomu, na jehož úkor bylo získáno
• ten, kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je povinen nahradit i škodu tím způsobenou
• někdy také tímto vzniká právo odstoupit od smlouvy

c) Odstoupení od vadného právního úkonu – jednostranný právní úkon toho, kde chce zmařit účinky právního úkonu. Možnost odstoupení od právního úkonu jako jedna ze sankcí vadnosti je v dispozici toho, kdo je vadou dotčen. Po odstoupení od vadného právního úkonu se :
• právní úkon ruší od působí od samého počátku,
• účastníci mají povinnost se vzájemně majetkově vydouvat,
• odstoupením není dotčen případný nárok na náhradu škody.
d) Odporovatelnost – představuje ochranu věřitele proti právním úkonům dlužníka, kterými se dlužník zbavuje svého majetku proto, aby proti němu nemohla být vedena exekuce a uspokojena pohledávka věřitele."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ