1.	občanské právo

2.	charakteristika občanského zákoníku

3.	hlavní zásady občanského práva

4.	stručná charakteristika odvětví občanského práva

5.	institut osoby

6.	první osobnost, zánik právní osobnosti, člověka

7.	svéprávnost

8.práva na ochranu osobnosti

9.	pojetí věci

10.	vlastnické právo

11.

držba

12.	nabývání vlastnického práva, dědění

13.	omezení vlastnického práva

14.	spoluvlastnictví

15.	závazkové právo

"7.
Občanské právo

= upravuje vzájemné vztahy mezi občany navzájem, fyzickými a právnickými osobami a
mezi nimi a státem. Stanovuje pravidla vlastnických poměrů, pravidla plynoucí ze
závazkového práva a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti
- jedno z nejstarších a nejobsáhlejších práv
- pramen: Občanský zákoník č.47/1 – obsahuje práv. normy, které upravují práv. vztahy mezi
fyzic. osobami, právnic. osobami, mezi nimi navzájem a také státem
- občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo jiných práv. skutečností
PRÁVNÍ ÚKON = projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují

CHARAKTERISTIKA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU (Zákon č.89/2012 Sb.)
= základním pramenem pro občanské právo
- přijat Parlamentem ČR, NOZ
- nahradil předchozí československý občanský zákoník z roku 1964
- schválen 2012 X účinnost 1.1. 2014
- představuje rozsáhlou reformu soukromého práva
- autoři vycházeli z vládního návrhu občanského zákoníku bývalého Československa z roku
1937
→ inspirace N, Švýcarskem, Rakouska, Itálií a Holandskem
- 3081 paragrafů
- obchodní a rodinné právo zahrnuto v samostatných zákonech
- rozchází se s myšlenkovým světem socialistického práva

HLAVNÍ ZÁSADY OBČANSKÉHO PRÁVA
- přispívá k naplňování základních lidských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví
- upravuje vzájemné vztahy mezi občany navzájem, mezi fyzickými a právnickými osobami a mezi nimi a státem
- stanovuje zejména pravidla vlastnických poměrů, pravidla plynoucí ze závazkového práva a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti
- platí rovnost účastníků
- každý je povinen při výkonu svých práv a povinností dbát, aby nezasahoval do práv a oprávněných zájmů jiných osob
- při porušení práva mají účastníci právo na ochranu ze strany soudu nebo jiných stát. orgánů
- v občanskopráv. vztazích je dovoleno vše, co není zákonem výslovně zakázáno
- stát. orgánům je zakázáno vše, co zákon výslovně nedovoluje

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ODVĚTVÍ OBČANSKÉHO PRÁVA
Obecná ustanovení
- upravuje základní instituty práva → pojmy osoba, věc, právní skutečnost
Rodinné právo
- zabývá se vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi
Absolutní majetková práva
- obsahuje úpravu vlastnického práva, věcných práv k věci cizí, dědického práva
Relativní majetková práva
- upravuje závazky z právních jednání, protiprávních jednání a jiných skutečností


INSTITUT OSOBY - fyzická osoba, právnická osoba
- subjekty (účastníci) práv. vztahů = ti, jimž v určitém práv. vztahu vznikají práva a povinnosti
Fyzické osoby (občané, jednotlivci)
- mají právní subjektivitu = způsobilost k právům a povinnostem; právo být účastníkem práv.
vztahů, od narození až do smrti (zaniká také soudním prohlášením za mrtvého), nelze ji za
žádných okolností omezovat
„nasciturus“ – dle občan. práva ->dítě ještě nenarozené má práv. subjektivitu (podmínkou
je jeho narození)
- způsobilost k práv. úkonům – umožňuje zakládat, měnit, rušit své práv. vztahy; vzniká
zletilostí, rozhodnutí soudu u FO starší 16 let (např. sňatek), může být omezena – u osob
mladších 18 let je omezena způsobilost k práv. úkonům, pokud do práv. vztahů vstupují,
vychází se z jejich mentální vyspělosti, která odpovídá jejich věku, zákonný zástupce – řeší
práv. vztahy za nezletilé osoby; soudy mohou ze závažných důvodů tuto způsobilost omezit
nebo úplně odejmout
Právnické osoby
- uměle vytvořená sdružení osob nebo majetku, která v právních vztazích vystupují vlastním
jménem a mají vlastní právní subjektivitu (oprávnění a povinnosti), např. obchodní
společnosti, politické strany, občanská sdružení, nadace apod.; v práv. vztazích vystupují
skrze své orgány (jednatel) nebo v zastoupení (na základě udělení plné moci – advokát)
Orgány veřejné správy (např. obce), stát a státní orgány (např. jako subjekt práva mezinárodního, v ústavním právu apod.)

PRÁVNÍ OSOBNOST, ZÁNIK PRÁVNÍ OSOBNOSTI ČLOVĚKA
= schopnost být nositelem a vykonavatelem práv a povinností
- vzniká narozením a zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého
- právní subjektivitu nelze odejmout ani se jí vzdát

SVÉPRÁVNOST - nabývání, omezení
= způsobilost právně jednat
- fyzická osoba se stává plně svéprávná, dosáhne-li zletilosti → tj. 18 let
- před dosažením tohoto věku lze nabýt buď uzavřením manželství nebo její přiznání

PRÁVA NA OCHRANU OSOBNOSTI
- ochrana osobnosti má zajistit ochranu před snížením lidské důstojnosti a vážnosti ve společnosti
- právo na ochranu dobrého jména, cti, zdraví a života
- poskytována FO i PO
- bez souhlasu FO nesmějí být použity a zveřejňovány dokumenty osobní povahy (podobizna, obrazový snímek nebo záznam, zvukové záznamy, písemnosti, korespondence), výjimkou – zpravodajské licence; netýká se to písemností soukromé povahy, pokud to slouží k vědeckým a uměleckým účelů
- státní úřady nemusí žádat o souhlas – může se dát slovně, písemně i gestem
- PO mají právo na ochranu svého názvu a dobré pověsti
- při porušení práv máme právo na přiměřené zadostiučinění (právo na omluvu, právo na odškodnění – peněžitá náhrada)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ