Seminarky.cz > Maturitní otázky > > > Přírodní filozofie a počátky antropologické filozofie ve starověkém Řecku

Přírodní filozofie a počátky antropologické filozofie ve starověkém Řecku


Kategorie: Základy společenských věd

Typ práce: Maturitní otázky

Škola: Sportovní gymnázium Plzeň, Plzeň

Charakteristika: Práce je celá napsaná na počítači v programu MS Word. Částečně jsou zde použity odrážky pro zlepšení orientace v textu. Některé odstavce jsou vypracovány stručněji. Otázka je vhodná k přípravě na maturitní zkoušku z předmětu Základy společenských věd.

Obsah

1.
Zabývá se přírodou, vesmírem, hledáním pralátky, řádem světa, vznikem světa
2.
nemáme o ní přímé prameny, jen z děl Platóna a Aristotela
3.
Dělí se na starší a mladší školu, zahrnuje Míléťany, Elejce, atomisty
4.
filozofií se zabývají bohatí obchodníci – laici (dost času i peněz)

Úryvek

"• Anaximénes (jeho učitelem Anaximandros)
• pralátkou je vzduch, vše vzniká jeho zřeďováním (oheň) nebo zhušťováním (oblak, voda, země) vzduchu
• vzduch je lidskou i světovou duší
• Země je plochý kotouč (podoba desky stolu) vzduchem udržován v klidu

• Mladší období = škola Elejská
• podle města Eleje v jižní Itálii
• řeší nové otázky podstaty a jevu, prostoru a pohybu, nehybnosti, apod.
• jsou ještě materialisté, ale navazují na ně později materialisté i idealisté
• současníci Pythagora a jeho škol

• Xenófanes
• zakladatel elejské školy
• kritizoval soustavu řeckých Bohů – jsou příliš lidští, je jich moc, vadí mu nemorální chování bohů – moc se podobají lidem; bojuje proti víře v zázraky, věštění, nauce o putování duší
• dále kritizoval víru, zázraky, věštění
• dospěl k pantheismu = Bůh je všechno a všechno je Bůh
• Bůh je jedno
• Bůh není myšlenkou ani postavou lidem podobný
• kdyby byl Bůh dvojí (vícerý), nebyl by nejmocnější a nejdokonalejší
• pralátkou je zem, nebo zem a voda

• Parmenidés (ovlivněn Xenofánesem)
• Platón jej považuje za „otce filozofie“ jelikož pochyboval o smyslovém poznání a věnoval se bytí
• zákonodárce, politik
• žil v Eleji, ale pobýval i v Athénách – zde rozmlouval se Sokratem
• přednáší filozofii ve verších
• učil o neměnnosti a stálosti světa = vše co je odjakživa (x Herakleitos) – žádná skutečná změna není možná, nic se nemůže proměnit v něco jiného, než právě na to, co je
• věděl, že se v přírodě dějí změny – registruje je svými smysly, ale nedokáže je dát do souvislosti s tím, co mu říká rozum (dal přednost rozumu) zakládá poznání na rozumu
• svět je:
• skutečný – postihujeme ho rozumem
• z jevů – poznamenaný smysly, které jsou jen zdrojem zdání"

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5cc71caad1066.zip (27 kB)
Nezabalený formát:
x5cc71caad1066.docx (30 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse