Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Adršpašsko-teplické skály, SOOS, Zahájí

Adršpašsko-teplické skály, SOOS, Zahájí


Kategorie: Zeměpis

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, České Budějovice

Charakteristika: Referát se zabývá charakteristikou Adršpašsko-teplických skal a národní přírodní rezervací SOOS. Nakonec se věnuji i železito-sirnému pramenu nedaleko Zahájí.

Obsah

1.
Charakteristika
2.
Adršpašské skály
3.
Teplické skály
4.
Geologický vývoj
5.Nejznámější skalní útvary
SOOS
1.
Charakteristika
2.
Geologický vývoj
3.
Císařský pramen
Zahájí
1.
Železito-sirný pramen
2.
Vývěr
3.
Historie
4.
Zajímavosti

Úryvek

"Adršpašsko- teplické skály
Adršpašsko- teplické skály se staly přírodní rezervací roku 1993. V současné době jsou největší přírodní rezervací nacházející se na území ČR. Jsou evropsky proslulé pro svoji rozlohu největšího celistvého skalního města ve střední Evropě.
V Adršpašských skalách jsou k vidění až 90m vysoké skalní věže a hluboké soutěsky. Typické jsou zde samostatné skalní útvary, z nich je většina pojmenována podle podobenství k různým zvířatům nebo předmětům.
Teplické skály se vyznačují drsnějším přírodním charakterem. Typické jsou souvislé skalní stěny, některé měří až 70m. Zajímavostí tohoto skalního města je oblast zvaná Sibiř, ve které se drží sněhová pokrývka i v letních měsících.
Geologický vývoj- oblast byla od prvohor tektonickou sníženinou. Na jejím sně se vytvořila jezera a močály s bujným rostlinstvem. Řeky z hor pohřbívaly vegetaci vrstvami splaveného materiálu a tak vznikla nedaleká ložiska černého uhlí. V mladších druhohorách sem proniklo moře a na jeho dně se ukládaly vrstvy písku, jejich vahou a chemickými procesy vznikl pískovec. Vyzdvižením Českého masivu ve třetihorách moře ustoupilo a nastala postupná eroze. Nadále zde probíhaly geologické zlomy a pukliny v celé oblasti. Adršpašské a Teplické skály jsou od sebe odděleny hlubokou Vlčí roklí.
Nejznámější skalní útvary- Homole cukru, Varhany, Lvice, Sloní náměstí, Milenci,… (Adršpach), Skalní koruna, Chrámové a Martinské stěny (Teplické skály)
SOOS
Soos je národní přírodní rezervace, která se nachází na sever od Františkových lázní. Národní přírodní rezervací byla vyhlášena v roce 1964. Slovo ,,Soos“ znamená v chebském německém nářečí močál. Nachází se zde rašelinné lesy, slatiniště a mnoho vývěrů minerálních pramenů a plynů.
Geologický vývoj- usazovala se zde rostlinná organická hmota, která dala vznik slatinám. Tyto vrstvy jsou prosycovány minerálními vodami, které způsobují siné zasolení a mají vliv na vznik křemeliny.
Vede zde naučná stezka, která čítá 1,2 km. Vede po dřevěných chodnících na sně vyschlého slaného jezera, ve kterém ze schránek jezerních řas rozsivek vznikla evropská rarita- křemelinový štít. Nachází se zde tzv. mofety, což představuje dozvuk vulkanické činnosti v oblasti minerálních slatinišť. Z mofet vybublává CO2. Dále zde vyvěrá mnoho minerálních pramenů, nejznámější je Císařský pramen.
Císařský pramen- mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem beryllia a arsenu. Teplota kolísá mezi 14-18 stupni Celsia.
Zahájí
Železito-sirný pramen -Nedaleko obce Zahájí, která se nachází nedaleko Zlivy a Mydlovarů, vyvěrá ze země železito-sirná voda. Vývěr je v místech bývalé těžby lignitu a následného úložiště zbytků rudy po úpravě uranu. Hlušina, která byla navezena do tohoto místa, tlačí svou vahou na podloží a vytlačuje tak vývěr na povrch.
Vývěr - Voda, která ze země vyvěrá, je velmi kyselá, má vysokou tvrdost, vysoký obsah železa, síranů, manganu a sediment také obsahuje vzácné minerály goethit, jarosit a schwertmanit.
Historie - Lignitové sedimenty se v Českobudějovické pánvi nalézaly jižně až severozápadně od Českých Budějovic. Uhlí z jednotlivých lokalit se lišilo svou kvalitou. Postupným vytěžováním docházelo k těžbě stále horšího lignitu, proto byla postupně utlumována. Samotný důl u Mydlovarů byl uzavřen v roce 1973.
Zajímavosti - Celá lokalita vývěru má rozlohu přibližně 1200m2 a je přirovnávána k přírodní rezervaci Soos. Místo není zajímavé pouze z hlediska geologického, ale také biologického a historického. V jeho blízkosti roste houba třepenitka vlhkožijná, která je na Červeném seznamu ohrožených hub ČR. U samotného vývěru žijí netradiční půdní roztoči."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x58cd094578b0e.zip (10 kB)
Nezabalený formát:
Adrspassko.doc (31 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse