1.

Život

2.

Děj

3.

Úryvek

“Autor tohoto příběhu ztroskotal kdesi v africké poušti. Jeho letadlo mělo poruchu a on musel nouzově přistát. Bylo nezbytné, aby ho urychleně spravil, neboť měl nedostatek pitné vody.
Z jeho práce ho vyrušil tenký hlásek. Otočil se a spatřil Malého prince. Kouzelnou pohádkovou bytost. Přišel z vesmírných světů, aby našel přítele. Na své planetě měl tři sopky, které jednou za týden vymetal, semena baobabů, které denně vyrýval, neboť jejich kořeny by mu mohly jeho planetu roztrhnout. A také květinu. Ta byla velmi pyšná na to, že je jediná svého druhu ve vesmíru. Malý princ si přesto květinu zamiloval. Stále mu však chyběl přítel, kterého se vydal hledat.
První zastávkou se mu stala planeta, na které byl jen jeden král, který nesnesl odpor. Proto dával rozumné rozkazy. Další zastávkou se mu stala planeta domýšlivce, poté pijana, byznysmena, lampáře, zeměpisce a poslední zastávkou na jeho vesmírné pouti se stala planeta Země. Všechny tyto planety a lidé poznamenali Malého prince.

Přestože procestoval mnoho míst, opravdového přítele nenašel. Když poznal muže, který spravoval rozbité letadlo, jeho cesta se chýlila ke konci.
Autor si ho zamiloval. Nechával se unášet vyprávěním o planetách, které Malý princ navštívil, o lidech, které poznal. Malý princ měl duši dítěte a každá špatná věc ho zle poznamenala. Pomáhal autorovi přežít, když se s ním vydal na pouť za vodou. Nastal však den, kdy se musel Malý princ vrátit na svou planetu, ke své milované květině. Poznal, že na Planetě Zemi roste mnoho podobných květin, které si říkají růže, přesto ta jeho je opravdu jediné v celém vesmíru – v jeho srdci.
Rozloučil se s autorem odešel zpět na svou malou planetu, ke své růži."