Dnes jsou známy dva druhy bobrů: bobr evropský (Castor fiber L.), který kdysi obýval téměř celou Evropu a severní oblasti Asie, a bobr kanadský (Castor canadensis, popř. Castor fiber canadensis) ze Severní Ameriky. Bobr kanadský se od evropského liší tím, že má tmavší kožich a užší hlavu, na čenichu výše vyklenutou.
Bobři jsou dnes takřka vyhubeni. Člověk je po celá staletí lovil jednak pro vynikající kožešinu, chlupy (na „kastorové“ klobouky) a „bobrový stroj“ (bobrovinu - mazlavá hmota vylučovaná žlazami poblíž řitního otvoru samce i samice, po vyschnutí rozetíraná na prášek používaný dříve v lékařství), jednak pro jejich škůdcovství. Těžké rány jim stále zasazují kyselé deště. Dnes je výskyt bobrů přísně kontrolován a jsou chráněni.
Výskyt bobrů na našem území je poprvé zmiňován roku 1522 na Třeboňsku, kde obývali zejména poříčí Lužnice a Nežárky. Zcela vyhubeni zde byli v první polovině 18. století, od té doby byli průběžně chováni na různých místech v jižních Čechách, úplně vymřeli roku 1882. Nedávno se však znovu objevili na českém dolním Labi a s pomocí různých ekologických organizací i fondů Evropské unie se jejich počet stále zvyšuje.

Krátké, přehledné, dobře napsané, doplněné i o použitou literaturu.