Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Cytoplasmatická membrána: Hradební tajemství

Cytoplasmatická membrána: Hradební tajemství


Kategorie: Biologie

Typ práce: Eseje

Škola: Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady, Studentská 166, Poděbrady

Charakteristika: Esej pojednává o obalu živých buněk - cytoplasmatické membráně. Spojuje poznatky z biologie, chemie a fyziky, aby vytvořila ucelený a zajímavý pohled na tuto organelu.

Obsah

1.
Hradební tajemství

Úryvek

"Základní stavební jednotkou všech organismů (vyjma virů, nad jejichž životností si totiž odborníci stále ještě lámou hlavu) je buňka.
Oba typy buněk (obr. 1A a 1B) připomínají správně fungující opevněné sídliště. Z historie víme, že každé významnější středověké město, nezřídka střežené přírodní bariérou řek, mokřadů i skalních úbočí, se navíc rádo spoutávalo vodními valy, zrádnými příkopy či panoramatem dřevěných palisád a kamenných hradeb (obr. 2), ve snaze chránit důležité objekty, jako hradní palác, kostel, zbrojnici, sýpku, špitál, … Nejinak je tomu u buněk, úzkostlivě hlídajících vlastní dominanty.
Než se podíváme, která organela tvoří jejich ochrannou hráz, přibližme si život buněčné metropole. Veškerá rozhodnutí a nařízení přicházejí z jádra – hradu v městském centru. Zde jsou také střeženy všechny významné dokumenty – smlouvy, zákony, letopisy,…, uložené v pouzdrech DNA. Samostatnost v buněčné zástavbě zajišťuje mnoho zručných řemeslníků ribozomů, schopných vyrobit jakékoli zboží, které je následně využito nebo uskladněno či upravováno v úložném prostoru Golgiho aparátu. Jindy se produktů ujmou obchodníci vezikuly a vyvezou je ven za obrannou stěnu, aby s nimi handlovaly v nějaké jiné buňce (myšleno obrazně).
Funkci oné bezpečnostní zdi plní cytoplasmatická membrána. Umožňuje buňce vymezit si vlastní prostor a chránit ho, ukotvuje cytoskelet a pomáhá skupinám buněk vytvářet větší celky, podobně jako se města stávají součástí okresů, krajů, států. Ale i přes složitou náročnost těchto nezbytných úkolů je nepředstavitelně tenká – pouze 7nm. Zatímco živočišné buňky se spoléhají jen na ni,
2
bakterie, houby či rostliny prozíravě budují zdvojené opevnění. Tedy kromě cytoplazmatické membrány navíc i buněčnou stěnu.
Nejzákladnější složkou, pomyslným kamenem v hradbách, je molekula fosfolipidu (obr. 3 a 4). Vždy dvě molekuly této látky se k sobě spontánně zorientují tak, aby polární hlavičky směřovaly do
3
intracelulárního a extracelulárního prostoru, naopak nepolární ocásky zůstávají schované uprostřed. Místo přídavných cihel, malty, kovových plátů se ke stavbě používá také cholesterol (u eukaryotní b.). Skrze zmiňovanou bariéru mohou do buňky proniknout jenom dostatečně malé částice bez elektrického náboje. Typickým příkladem jsou molekuly kyslíku či oxidu uhličitého, které se v lipidové dvojvrstvě prostě rozpustí."

Poznámka

Práce obsahuje obrázky a fotografie o rozsahu cca 2,5 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x539b071593729.zip (666 kB)
Nezabalený formát:
Hradebni_tajemstvi.pdf (726 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse