Seminarky.cz > Čtenářský deník > Slohové práce > > Demokratické volební systémy

Demokratické volební systémy


Kategorie: Popis

Typ práce: Slohové práce

Škola: Masarykovo gymnázium, Plzeň, Petákova 2, Plzeň

Charakteristika: Slohová práce na pomezí popisu a výkladu na téma demokratické volební systémy.

Obsah

1.
Úvod - definice voleb a volebních systémů
2.
Stať - rozdělení volebních systémů
3.
Stať - většinový a poměrný systém
4.
Závěr - shrnutí, užití v ČR

Úryvek

"K pochopení volebních systémů musíme nejdříve definovat samotné volby. Jedná se o základní mechanismus nepřímé demokracie, který tvoří nejdůležitější část politické participace. Mezi vlastnosti volebního práva, které náleží všem občanům České republiky starších 18 let, patří všeobecnost, rovnost, tajnost a přímost. Volební systémy chápeme jako ústavou nebo zákonem stanovaný způsob volby do zastupitelských orgánů.
Volební systémy můžeme rozdělit do dvou skupin – demokratické a nedemokratické. V nedemokratických systémech dochází k tomu, že něčí hlas nabývá větší váhy. Do této kategorie zařadíme například kuriální systém, ve kterém obyvatele rozdělujeme podle majetku. Jako další můžeme uvést systém prémiový. Posuneme-li se k těm demokratickým, mohli bychom zjednodušeně říci, že zde existují pouze tři základní typy, které si podrobněji rozebereme.
Většinový, též majoritní, systém se ve světě používá nejčastěji. Území daného státu se rozděluje na mandátové obvody. Při tvorbě „hranic“ těchto obvodů se dodržuje volební symetrie. Klade se důraz na to, aby ve všech okrscích žil přibližně stejný počet obyvatel. Rozeznáváme dvě základní modifikace: jednokolový a dvoukolový. U jednokolového se uplatňuje pravidlo prosté většiny. To znamená, že zvítězí ten, kdo obdrží největší počet hlasů. Tento kandidát pak bude zastupovat danou oblast. Ve dvoukolovém získá mandát uchazeč, pro kterého hlasuje víc než padesát procent zúčastněných (třeba již v prvním kole). Jestliže napoprvé nikdo nedosáhne na tuto metu, přichází na řadu druhé kolo, kam postupují buď dva nejsilnější z prvního kola, nebo všichni, kteří splnili předem danou hranici. Opět vyhrává ten s nadpoloviční většinou. Měli bychom dodat, že v případě rovnosti rozhoduje los, dochází k tomu však jen velice zřídka.
Zastavme se chvíli nad výhodami a nevýhodami této metody. Obecně vykazuje majoritní systém menší reprezentativnost, protože strana může dostat větší počet hlasů, ale méně křesel než konkurence. Co hovoří pro, je stabilita vlády, která sestavena z mála stran má větší naději na úspěch. Jako velké plus můžeme vnímat volbu konkrétního člověka, kterého lze odvolat, a snadné hlasování a vyhodnocování výsledků bez složitých výpočtů."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x56110f5acc337.zip (10 kB)
Nezabalený formát:
Demokraticke_volebni_systemy.doc (33 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse