Obsah
2.3. | Příprava před gastroskopii
|
2.4. | Asistence sestry během výkonu
|
2.5. | Péče o pacienta po výkonu
|
3.3. | Příprava před výkonem
|
3.4. | Asistence sestry během výkonu
|
3.5. | Péče o pacienta po výkonu
|
4.3. | Příprava před výkonem
|
4.4. | Asistence sestry během výkonu
|
4.5. | Péče o pacienta po výkonu
|
4.7. | Bronchoskopie u dětí
|
Úryvek
"2. Endoskopie
Při endoskopii se přístrojem zvaný endoskop vyšetřují tělní dutiny a orgány, může se odebrat výměšek nebo část tkáně orgánu, při některých endoskopiích se provádí i menší chirurgický zákrok (Rozsypalová, 1999).
2.1 Endoskopy
Přístroje používané při endoskopii se liší velikostí i délkou, podle toho, kam budou zaváděny. Každý endoskop se skláda z tubusu, což je zavaděč různé velikosti vyrobený buď z kovu nebo z ohebného materiálu. Dále optiku, která je složena z optických vláken, a která zvětšuje prohlížené pole. Na konci zavaděče je umístěno osvětlovací zařízení a je kryto tak, aby nepoškodilo sliznici. Elektrický proud je přiváděn přes transformátor. Dle typu endoskopie a jejího účelu můžou endoskopy obsahovat ještě další pomůcky, jako bioptické kleště k získávání části tkáně, vývěvu, injekční stříkačku na vysátí výměšku apod. (Rozsypalová, 1999).
Podle konstrukce se endoskopy dělí na rigidní a flexibilní. Rigidní endoskopy se převážně využívají k vyšetření a terapii v tělních dutinách, které nejsou přístupné, např. břišní dutina , hrudní dutina, klouby nebo v přirozených otvorech, např. ampula a rectum, v gynekologii. Flexibilní endoskopy se převážně využívají pro diagnostiku a terapii v přirozených otvorech, v dýchacích cestách a gastrointestinálním traktu (Brůha, 2011).
2.2 Péče o endoskopy
Endoskopy jsou vyrobeny tak, aby bylo možné provést jejich dezinfekci i mechanickou očistu. Provádí se vždy nekolikastupňová dezinfekce. Po vyšetření se provádí dezinfekce přístroje a všech kanálů přípravkem s virucidním účinkem. Poté se přístroj mechanicky očistí jemnými kartáčky. Poté může následovat další dezinfekce, kdy se přístroj celý ponoří do dezinfekčního roztoku a všechny kanálky se pětkrát propláchnou. Doba působení dezinfekce je 15 minut. Pak se přístroj opláchně vodou a vysuší. Po mechanické očistě může místo další dezinfekce následovat tzv. vyšší stupeň dezinfekce ve speciálních dezinfektorech. Vyšší stupeň dezinfekce je vyžadován u endoskopů k vyšetření žlučových cest a také u bronchoskopů. Po každém použití přístroje se provádí zkouška těsnosti přístroje, protože endoskopy jsou vystaveny mechanickému namáhání a při dezinfekci se může dostat tekutina do vnitřní části endoskopu a tak dojde k jeho poškození (Brůha, 2011).
2.4 Endoskopický sálek
Endoskopická vyšetření se provádí na speciálních endoskopických sálcích, které jsou pro toto vyšetření vybaveny. Připraveny jsou vydezinfikované, odzkoušené a funkční endoskopické přístroje, odsávačka, a koagulační jednotka. Dále také všechny další pomůcky využívané při diagnostické nebo terapeutické endoskopii. V případě, že se výkon provádí v analgosedaci, je na sálku také pulzní oxymetr, kyslíkové brýle nebo maska, tonometr, ruční dýchací přístroj a kompletní vybavení pro intubaci (Pěchoučková, 2005).
3. Gastroskopie
Gastroskopie je endoskopické vyšetření horního úseku zažívacího traktu pomocí flexibilního endoskopu. Vyšetřuje se jícen, žaludek a případně duodenum (Kelnarová, 2009).
3.1 Indikace
K diagnostické gastroskopii jsou indikováni pacienti s podezřením na onemocnění jícnu, žaludku nebo duodena, s epigastrickými bolestmi nebo dyspeptickou symptomatologii. Velkou předností endoskopických metod je možnost odběrů vzorku tkáně. Mimořádný význam má endoskopická biopsie pro diagnostiku zhoubných nádorů (Jirásek, 1996).
K terapeutické gastroskopii jsou indikování pacienti ke stavění krvácení z horní části zažívacího traktu, pro extrakci cizích těles, odstranění polypů, dilataci stenóz, zavádění endoprotéz nebo zavedení perkutánní gastrostomie (Brůha, 2011).
3.2 Kontraindikace
Gastroskopie se neprování u pacientů s perforací nebo podezřením na perforaci trávicí trubice, s těžkou dušností kardiálního nebo plicního původu, s rozdáhlým aneurysmatem břišní aorty, u akutního infarktu myokardu nebo akutní tonsilitidy. Díle také nespolupráce nemocného, anatomické překážky bránící bezpečnému zavedení, šok a horečnaté stavy.
Veškeré kontraindikace se však vždy vyhodnocují individuálně (Jirásek, 1996; Pěchoučková, 2005)."
Poznámka
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 32265 |
---|
Autor: | - |
Typ školy: | VŠ |
Počet stran:* | 8 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Částečně |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ano |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2012 |
Počet stažení: | 31 |
Velikost souboru: | 18 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5b3bc6f1b433a.zip (18 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.