Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Eukaryotní chromozomy - prezentace

Eukaryotní chromozomy - prezentace



Kategorie: Biologie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: GYMNASIUM JIŽNÍ MĚSTO, s. r. o., Praha 4

Charakteristika: Prezentace z biologie pojednává o chromozomech, jejich složení či stavbě a dalších souvisejících tématech a otázkách včetně lidského genomu, křížení, dědičnosti Mendelových zákonů.

Obsah

1.
Chromosomy
2.
Chemické složení
3.
Stavba chromosomu
4.
Karyotyp
5.
Pohlavní chromosom
6.
Lidský genom
7.
Homozygot X heterozygot
8.
Křížení
9.
Dědičnost kvalitních znaků
10.
Mendelovy zákony
10.1.
První Mendelův zákon
10.2.
Druhý Mendelův zákon
10.3.
Třetí Mendelův zákon

Úryvek

"Chromosomy
Nejčastěji se chromosomy jeví jako dvě ramena, mezi nimiž je ztenčená oblast (zaškrcení) - centromera
Koncová část ramének se potom označuje jako telomera. Raménka nemusí být stejně dlouhá - potom na chromosomu rozlišujeme krátké raménko (p raménko) a dlouhé raménko (q raménko)

U některých chromosomů ještě nalézáme sekundární zaškrcení na jednom raménku, které odděluje jeho koncovou část - tzv. satelit.
Obecně pak chromosomy podle uložení centromery dělíme na chromosomy Telocentrické (pouze s 1 raménkem), Metacentrické (se stejně dlouhými raménky), Submetacentrické (jedno raménko je mírně kratší) a Akrocentrické (jedno raménko je znatelně kratší).
Tvar a velikost chromosomů, stejně jako umístění centromery, jsou poměrně charakteristické a konstantní druhové znaky.
Např. člověk - 23 párů chromosomů, žížala - 18 párů, pes - 39 párů. Tento soubor chromosomů označujeme jako karyotyp

Chemické složení
Chromozóm se sestává z histonových bílkovin, které tvoří jakousi kostru, na níž se namotává molekula DNA (1,6-8,2 cm), a zároveň se podílí na různých dalších úkolech (replikace DNA, ochrana DNA, regulace replikace atd…). Tento komplex DNA a bílkovin se nazývá chromatin

Morfologie (tvarové uspořádání) těla řádně spiralizovaného chromozómu je nejlépe pozorovatelná ve stadiu metafáze nebo rané anafáze, v jiných fázích jaderného dělení je již zkreslován despiralizací (jinak též dekondezací) chromozómu

Chromozóm je tedy pentlicovitý útvar tvořený zpravidla dvěma podélně orientovanými chromatidami

Jsou propojeny centromerou v oblasti tzv. primární konstrikce
Primární konstrikce rozděluje chromatidy na dvě ramena.
Stavba chromozomu
U některých druhů chromozómů se vyskytuje ještě tzv. sekundární konstrikce, která odděluje z jedněch ramen tzv. satelit.
Vnější koncové oblasti ramen chromatid (ty odvrácené od centromery) se nazývají telomery a u živočichů hrají důležitou úlohu v procesu stárnutí.
Telomery, centromera a oblasti konstrikce mají strukturní funkci a neobsahují genetickou informaci
Karyotyp
Karyotyp je soubor všech chromozómů v jádře buňky.
V buněčných jádrech určitého organismu a druhu je konstantní do počtu, velikosti i tvaru chromozómů a jako takový se používá jako druhový znak
Karyotyp je jeden ze základních objektů cytogenetiky

Karyotyp somatické buňky představuje obvykle dvojnásobná (diploidní) sada chromozómů (2n) oproti pohlavní buňce (1n - haploidní)
Existují však výjimky u organismů, kde mohou být somatické buňky taktéž se sestavou 1n, příkladem jsou třeba včelí samci, zvaní trubci, kteří vznikají partenogenezí, 2n chromozómů mají u tohoto druhu pouze samice (královna a dělnice)

Pohlavní chromozom
Pohlavní chromozom (též gonozom či heterochromozom) je takový chromozom, který se podílí na chromozomálním určení pohlaví
U člověka mezi pohlavní chromozomy patří chromozom X a chromozom Y; ženy jsou homogametického pohlaví, tzn. mají dva stejné chromozomy (XX), mužské pohlaví je u člověka heterogametické (XY)
U jiných živočichů však existuje i pohlavní chromozom W nebo například chromozom Z
Chromozomy nepatřící mezi pohlavní se označují jako autozomy
Lidský genom
Lidský genom je souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř lidských buněk
Současný člověk - Homo sapiens sapiens, je řazen mezi eukaryotické organizmy, a tak obsahuje DNA uvnitř buněčného jádra a dále ovšem i v mitochondriích (tzv. mitochondriální DNA)
V jádře je však genetické informace nejvíce. V tělních buňkách se vyskytuje diploidní jaderný genom, což v praxi znamená, že každý gen je přítomen v buňce dvakrát (výjimkou jsou geny na pohlavních chromozomech u muže)

Pravou roli DNA jako nositelky genetické informace se podařilo s jistotou určit až v 50. letech 20. století. Ačkoliv se v oblasti genetiky začalo intenzívně bádat, správný počet lidských chromozomů (46) byl zjištěn až v roce 1955.
Byla potvrzena role DNA ve vzniku některých onemocnění, takto byl například na chromozomu 4 v roce 1983 objeven gen, jenž může při svém poškození vyvolat Huntingtonovu chorobu"

Poznámka

Součástí práce jsou tabulky, obrázky a další ilustrace.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x514d7b4641200.zip (1117 kB)
Nezabalený formát:
Eukaryotni_chromozomy.ppt (1315 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse