Obsah
7. | Homozygot X heterozygot
|
9. | Dědičnost kvalitních znaků
|
10.1. | První Mendelův zákon
|
10.2. | Druhý Mendelův zákon
|
10.3. | Třetí Mendelův zákon |
Úryvek
"Chromosomy
Nejčastěji se chromosomy jeví jako dvě ramena, mezi nimiž je ztenčená oblast (zaškrcení) - centromera
Koncová část ramének se potom označuje jako telomera. Raménka nemusí být stejně dlouhá - potom na chromosomu rozlišujeme krátké raménko (p raménko) a dlouhé raménko (q raménko)
U některých chromosomů ještě nalézáme sekundární zaškrcení na jednom raménku, které odděluje jeho koncovou část - tzv. satelit.
Obecně pak chromosomy podle uložení centromery dělíme na chromosomy Telocentrické (pouze s 1 raménkem), Metacentrické (se stejně dlouhými raménky), Submetacentrické (jedno raménko je mírně kratší) a Akrocentrické (jedno raménko je znatelně kratší).
Tvar a velikost chromosomů, stejně jako umístění centromery, jsou poměrně charakteristické a konstantní druhové znaky.
Např. člověk - 23 párů chromosomů, žížala - 18 párů, pes - 39 párů. Tento soubor chromosomů označujeme jako karyotyp
Chemické složení
Chromozóm se sestává z histonových bílkovin, které tvoří jakousi kostru, na níž se namotává molekula DNA (1,6-8,2 cm), a zároveň se podílí na různých dalších úkolech (replikace DNA, ochrana DNA, regulace replikace atd…). Tento komplex DNA a bílkovin se nazývá chromatin
Morfologie (tvarové uspořádání) těla řádně spiralizovaného chromozómu je nejlépe pozorovatelná ve stadiu metafáze nebo rané anafáze, v jiných fázích jaderného dělení je již zkreslován despiralizací (jinak též dekondezací) chromozómu
Chromozóm je tedy pentlicovitý útvar tvořený zpravidla dvěma podélně orientovanými chromatidami
Jsou propojeny centromerou v oblasti tzv. primární konstrikce
Primární konstrikce rozděluje chromatidy na dvě ramena.
Stavba chromozomu
U některých druhů chromozómů se vyskytuje ještě tzv. sekundární konstrikce, která odděluje z jedněch ramen tzv. satelit.
Vnější koncové oblasti ramen chromatid (ty odvrácené od centromery) se nazývají telomery a u živočichů hrají důležitou úlohu v procesu stárnutí.
Telomery, centromera a oblasti konstrikce mají strukturní funkci a neobsahují genetickou informaci
Karyotyp
Karyotyp je soubor všech chromozómů v jádře buňky.
V buněčných jádrech určitého organismu a druhu je konstantní do počtu, velikosti i tvaru chromozómů a jako takový se používá jako druhový znak
Karyotyp je jeden ze základních objektů cytogenetiky
Karyotyp somatické buňky představuje obvykle dvojnásobná (diploidní) sada chromozómů (2n) oproti pohlavní buňce (1n - haploidní)
Existují však výjimky u organismů, kde mohou být somatické buňky taktéž se sestavou 1n, příkladem jsou třeba včelí samci, zvaní trubci, kteří vznikají partenogenezí, 2n chromozómů mají u tohoto druhu pouze samice (královna a dělnice)
Pohlavní chromozom
Pohlavní chromozom (též gonozom či heterochromozom) je takový chromozom, který se podílí na chromozomálním určení pohlaví
U člověka mezi pohlavní chromozomy patří chromozom X a chromozom Y; ženy jsou homogametického pohlaví, tzn. mají dva stejné chromozomy (XX), mužské pohlaví je u člověka heterogametické (XY)
U jiných živočichů však existuje i pohlavní chromozom W nebo například chromozom Z
Chromozomy nepatřící mezi pohlavní se označují jako autozomy
Lidský genom
Lidský genom je souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř lidských buněk
Současný člověk - Homo sapiens sapiens, je řazen mezi eukaryotické organizmy, a tak obsahuje DNA uvnitř buněčného jádra a dále ovšem i v mitochondriích (tzv. mitochondriální DNA)
V jádře je však genetické informace nejvíce. V tělních buňkách se vyskytuje diploidní jaderný genom, což v praxi znamená, že každý gen je přítomen v buňce dvakrát (výjimkou jsou geny na pohlavních chromozomech u muže)
Pravou roli DNA jako nositelky genetické informace se podařilo s jistotou určit až v 50. letech 20. století. Ačkoliv se v oblasti genetiky začalo intenzívně bádat, správný počet lidských chromozomů (46) byl zjištěn až v roce 1955.
Byla potvrzena role DNA ve vzniku některých onemocnění, takto byl například na chromozomu 4 v roce 1983 objeven gen, jenž může při svém poškození vyvolat Huntingtonovu chorobu"
Poznámka
Součástí práce jsou tabulky, obrázky a další ilustrace.
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 26240 |
---|
Autor: | - |
Typ školy: | SŠ |
Počet stran:* | 6 |
Formát: | MS Powerpoint |
Odrážky: | Ano |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ano |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2011 |
Počet stažení: | 117 |
Velikost souboru: | 1117 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x514d7b4641200.zip (1117 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.