"Paní fabrikantová
Pfleger Gustav Moravský
V krkonošském lázeňském městě se sešla veselá společnost, v níž byli i major Wetzdorf a baronka Olivie Rolandová. Wetzdorf pozval do lázní hraběte Alberta Libenického, který převzal rozsáhlé rodinné statky a zanechal slibně se rozvíjející kariéry u armády, aby se o dědictví staral.
V lázních se zamiloval do krásné, ale bezcitné Olivie. Ta byla sirotkem po jistém generálovi a žila s matkou z malého důchodu. Wetzdorf před ní přítele sice varoval, ten si ale z jeho hrozeb nic nedělal. Blízko městečka stála přádelna továrníka Šebora. Ten býval kdysi v přádelně dělníkem, díky své pracovitosti se ale stal společníkem majitele a posléze získal přádelnu celou.
Jeho žena Božena také odjakživa pracovala v prádelně. Zalíbila se Šeborovi, který ji nechal čtyři roky studovat a potom si ji vzal za ženu. Později spolu měli dvě děti. Major s Albertem navštívili přádelnu, kde potkali mladou paní. Albertovi se ihned zalíbila natolik, že zapomněl na baronku Olivii a koupil v sousedství zámek i s pozemky, aby byl Boženě blíž. Vstoupil také do Šeborova podniku jako společník.
Olivie se mezitím provdala za starého knížete Calvacina. Jednou s ním přijela do Albertova zámku, aby mu manžela představila. Zároveň hraběte poprosila, aby s nimi zajel do přádelny k paní Šeborové. Když se všichni sešli, řekla Olivie paní Šeberové, že celé město mluví o skandálu – jejím vztahu s Albertem. Paní se rozhněvala a slíbila si, že se už nikdy s Libenickým nesetká.
U hraběte Alberta se jednou konal hon a přijeli i Šeborovi. Večer se šli všichni projít a na okamžik zůstali Božena s Albertem sami. Vtom přijel major Wetzdorf a paní muže požádala, aby se šli společně projet na lodičkách. Jela první a uprostřed rybníka loďku schválně převrhla. Vyděšení Albert s Wetzdorfem k ní přiveslovali, Albert skočil do vody a vytáhl ji na břeh.
Šeborová byla už však po smrti, utopila se. Alespoň ale zachránila čest své rodiny a dobrou pověst domu i dětí."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ