"Kniha apokryfů
Čapek Karel
Kniha obsahuje apokryfy napsané Karlem Čapkem ve dvacátých a třicátých letech. Slovo apokryf se dá interpretovat třemi různými způsoby: jsou to buď spisy podobné spisům biblickým, nebo spisy podvržené, a nebo, což dosti přiléhavě platí pro Knihu apokryfů, literární dílo, v němž je známý příběh (biblický, historický) pozměněn smyšlenkami nebo novým výkladem obsahu.
Kniha začíná mytologickým příběhem o Prométheovi, pokračuje přes pravěk, dobu antickou a příběhy o Kristu až k Hamletovi, Romeovi a Julii a Napoleonovi.
Svými příběhy-apokryfy Čapek poukazuje na současné problémy ve společnosti: v apokryfu „O úpadku doby“ je do pravěku zasazen příběh, kdy se mladí pralidé nechovají podle představ svých prarodičů, své děti vychovávají jinak a vůbec zavádějí do života prarodičů všelijaké novoty (určují nová pravidla ve směnném obchodě; vyřezávají „nestydaté“ sošky z pazourku - no kdo to jakživ viděl?). V dalším svém apokryfu „Smrt Archimédova“ napravuje autor historii o úmrtí velkého vědce, který si přeje, aby až ukončí svůj život, po něm zůstalo něco trvalého, něco, co bude mít význam pro ostatní lidi. Archimédes neodchází po dobytí Syrakus s římským vojákem dobývat svět, neboť pracuje na důležitém vědeckém objevu, který považuje za trvalý.
Platnost těchto apokryfů se odráží i na konci dvacátého století. Děti stále přinášejí do života svých rodičů nové věci a způsoby stejně jako se lidé snaží po sobě zanechat nějakou památku na to, že vůbec žili. O to se lidé snaží již od dob Gilgameše, na což Čapek důvtipně poukázal právě ve svém apokryfu. Apokryfy vydávají jisté ponaučení, ale jsou spíše pro zasmání a zamyšlení nad jejich významem.
Citát - O úpadku doby:
„....Tak to bývalo odjakživa: žádné cavyky a pobít. Ale kdepak, tati, říká syn, dnes jsou jiné poměry, ona se teď zavádí výměna zboží. - Výměna zboží! Když někoho pobiju a poberu mu, co má, tak dostanu jeho zboží a nic mu za to nedám - nač nějaká výměna? - Kdepak, tati, říká syn, při tom platíte lidskými životy, a těch je škoda! - Tak tady to máš: prý je škoda lidských životů! To jsou ty dnešní názory,“...“
Citát - Smrt Archimédova:
„..., Archiméde, neláká tě dobývat s námi vlády nad světem? - Proč mlčíš?’
, Promiň,’ brumlal Archimédes nad svou destičkou. ,Co jsi řekl?’
, Člověk jako ty by mohl dobývat světovlády.’
, Hm, světovláda,’ del Archimédes zahloubaně. ,Nesmíš se zlobit, ale já tady mám něco důležitějšího. Víš, něco trvalého. Něco, co tu opravdu zůstane.’ ..."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ