1.

Báseň

2.

Rozbor

"Báseň
Je pozdě již . . . Kouř po střechách se plazí,
srp měsíce jak stříbrný je plech,
vzduch prosycen je hořkou vůní sazí,
již půlnoční déšť smysl se šikmých střech.
-------------------------------------------------------
Je pozdě již . . . Jen kapek pár dle domů
tak tence tříská na luceren sklo,
jež svítí žlutě na skupiny stromů,
kde náměstí se plaše zalesklo.
-------------------------------------------------------
Je pozdě již - a měsíce srp sklivý
již padá za hřebeny mokrých střech,
jichž ubíhavé v dálku perspektivy
tak měkce krájí ztlumený tmy Vzdech.
-------------------------------------------------------
Kdos zašeptal . . . Však zde nic nepohne se,
vše souzeno tu býti lhostejné -
jen měsíc v kašně bázlivě se třese,
jak s věží hodiny zní zpožděné . . .
-------------------------------------------------------
(Pozdě k ránu)

Rozbor
• první tři sloky začínají vždy shodně - Je pozdě již ... - opakování slov odpovídá monotónnímu ladění básně
• Kouř po střechách se plazí - personifikace, implikuje líný, vláčný, malátný pohyb, pro dekadentní poetiku zcela typický; kouř - zneurčiťuje obrysy věcí, rozostřuje vidění, skutečnost se pak jeví méně zřejmá, jednoznačná
• srp měsíce jak stříbrný je plech - přirovnání, navíc slovosledná inverze (je jak stříbrný plech); měsíc svou přítomností zdůrazňuje, že je pozdě k ránu - tato doba byla pro dekadentní básníky zvlášť přitažlivá
• hořká vůně - synestezie - odpovídá básníkově snaze působit na všechny čtenářovy smysly
• již půlnoční déšť smyl se šikmých střech - metonymie (déšť mohl smít saze, které jsou vůně původcem)
• ...Jen kapek pár dle domů / tak tence tříská na luceren sklo - nejde o žádný prudký liják, na zem se snáší pouze subtilní, kultivovaný déšť ("pár kapek"), který nevyrušuje lyrický subjekt v jeho melancholickém rozjímání"

Rozbor je zpracován formou odrážek.
Znění básně a úryvky z ní jsou značeny kurzívou.